Leschtina tak navazuje na komentář exprezidenta Václava Klause v Českém rozhlase Radiožurnál, který kromě radosti sdělil také to, že Velká Británie zachraňuje Evropu od „bruselského monstra“.

„Jenže spolu s tím, jak hlavy vychládají, vnucuje se myšlenka: Nezachrání nás nakonec Velká Británie spíš bezděky před monstrem populismu, jehož věrnými vyznavači jsou právě Klaus a další přihrávači unijního rozpadu?“ táže se Leschtina. Podle něj se nad kontinentem již delší dobu snáší strašák referend o vystoupení z Evropské unie, přiživovaný kremelskou propagandou a ruskými penězi pro nacionalistické formace v Evropě. „A bezesporu po úspěchu brexitářů zesílí volání po takovém plebiscitu ve Francii, Nizozemí i v dalších zemích včetně České republiky,“ dodal. Strašák se tak prý z fiktivní hrozby stal nečekaně realitou. „A každý, kdo od nynějška bude volat po referendu o vystoupení z Evropské unie, musí počítat s tím, že voliči kdekoliv na kontinentě budou mít před očima hmatatelné dopady tohoto kroku na britských ostrovech,“ sdělil Leschtina.

Následně poukazuje na změny ve vyjádřeních, například lídra zastánců brexitu Borise Johnsona, který ještě minulý týden sliboval Britům okamžitý profit po vystoupení z EU, aby dnes řekl, že není kam spěchat. „A nacionalista Nigel Farage? Ten se voličům rovnou vysmál do obličeje, když pár hodin po lidovém hlasování přiznal, že sliby jeho strany o každotýdenním posílání 350 milionů liber do britského zdravotnického systému namísto do Bruselu byly volební lží,“ zmínil také.

Původní text ZDE.

„A to je teprve začátek. Brzy se může ukázat, že jednání s Evropskou unií spíš než triumfálním odhozením bruselského chomoutu budou nesmlouvavým vyjednáváním v režimu ‚něco za něco‘. A Británie zůstane dál svázána s EU sítí kompromisů. Například když výměnou za přístup na jednotný evropský trh bude muset britská vláda akceptovat volný pohyb osob a tím i daleko benevolentnější přístup k migraci, která se stala klíčovou zbraní zastánců brexitu,“ myslí si také komentátor.

Závěrem se Leschtina obouvá také do populistů. Jak si všiml, Češi se spolu s dalšími lidmi ze střední a východní Evropy stali jejich nástrojem pro manipulování a lži v kampani před britským referendem. Byli totiž líčeni jako příživníci. „A je dobré také nezapomenout, že proti tomu nezazněl jediný hlas ze strany obhájců národních zájmů typu Okamury, Konvičky, Klause nebo prezidenta Zemana. Což je jen další důkaz, že populistům ve skutečnosti nejde o blaho národa, ale především o udržení se u moci nebo o nové nastartování upadlých kariér,“ uzavřel.