„Myslím si, že Evropská unie je dnes na rozcestí. Někteří západoevropští, staří členové Evropské unie směřují ke stále těsnějšímu spojení pod vedením Německa a Francie, zatímco například středoevropské členské státy cítí naopak stále větší frustraci, neboť jejich představa, že členstvím v Evropské unii vstupují do jakéhosi exkluzivního klubu, se rozplynula. Pokud se Evropská unie nereformuje a nestane se společenstvím, kde všichni členové budou mít opravdu stejné podmínky, je na nejlepší cestě k zásadní roztržce,“ řekl pro ParlamentníListy.cz. Podle něj vše nasvědčuje tomu, že členské státy začínají otevřeně vystupovat proti sobě navzájem, a důkazem je například protimaďarské vyjádření belgického premiéra Alexandera De Croo na posledním evropském summitu. Ten prohlásil, že chování Maďarska ohledně nového zákona zakazujícího propagaci homosexuality mladistvým do 18 let je už za „červenou čárou“.
Kritiku maďarského zákona považuji za další exhibicionismus sexuálních menšin
Právě ke konfliktu mezi Bruselem a maďarským premiérem Viktorem Orbánem se Milan Šarapatka rovněž vyjádřil. Tvrdí, že málokdo, kdo Orbánův zákon kritizuje, ho skutečně četl: „Jeho kritiku považuji jen za další exhibicionismus sexuálních menšin. Jakkoli proti nim nic nemám, domnívám se, že sexualita je navýsost soukromou a intimní záležitostí a neměla by být prezentována na veřejnosti. A co se týká maďarského uzákonění, že intimní a sexuální výchova dětí má být doménou jejich rodičů, cele s ním souhlasím,“ sdělil. Orbán ale navíc nechal otisknout sedm programových bodů týkajících se budoucnosti Evropské unie a otiskl je napříč členskými zeměmi v médiích. V nich apeloval, aby politická rozhodnutí přijímali jen volební zástupci.
Kromě posílení role národních parlamentů v ní vyzval, aby se členem stalo Srbsko. „Maďarský premiér Orbán podporuje volnější spojení členských států, a jeho názory jsou tedy v souladu s jeho představou, jak by měla Evropská unie fungovat. Chápu i jeho snahu, aby jeho země přestala být s ohledem na migrační krizi pohraničním státem Evropské unie. Na druhou stranu se domnívám, že šanci na úspěšnou evropskou integraci mají pouze státy alespoň s přibližně podobnou úrovní ekonomického vývoje. A z tohoto pohledu balkánské země, zdaleka nejen Srbsko, do Evropské unie nepatří,“ zauvažoval Milan Šarapatka.
Tento článek je uzamčen
Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Zuzana Koulová