„Že se s uznáním Kosova Českou republikou nemohu smířit, je dostatečně známé. Velmi mne však zneklidnila slova pana velvyslance Vereše, když mi říkal, že Srbové nebrali nijak osobně, že Kosovo uznaly takové země jako Finsko, Holandsko či Německo, ale krok české vlády že je zasáhl. Stejně tak mne zasáhlo, když pak v rozhovoru připomenul několik příznačných momentů z historie našich dvou zemí,“ napsal Klaus už v roce 2008 v textu pro MF Dnes.

Obratem doplnil, že již za první světové války si Češi a Srbové projevovali sympatie. T. G. Masaryk jezdil po světě se srbským pasem. Naše vztahy zůstaly na dobré úrovni i za druhé světové války a v roce 1968 tehdejší Jugoslávie deklarovala připravenost pomoct Československu obsazenému sovětskými tanky.  

To jsou důvody, proč se Václav Klaus jako prezident styděl, když Česká republika uznala nezávislost Kosova. Proto také Klaus uvítal vyjádření stávajícího prezidenta Miloše Zemana, že se pokusí prosadit oduznání Kosova.

Publicista Petr Macinka na stránkách Institutu Václava Klause doporučil všem kritikům Miloše Zemana, aby nechali vychladnout své hlavy a zavzpomínali na své školní hodiny dějepisu.

„Prezident Zeman by měl být za svůj dnešní krok, kdy volá po iniciování zpětvzetí českého uznání Kosova, oceněn, nikoliv zkritizován – navíc povětšinou těmi, kteří mají jindy plná ústa slov o masarykovských ideálech. Připomeňme si, že Tomáš Garrigue Masaryk v době, kdy zakládal Československo, cestoval po světě právě na srbský pas, nebo že Jugoslávie byla jedinou socialistickou zemí, která v roce 1968 při invazi vojsk Varšavské smlouvy Československo nezradila a mobilizovala,“ připomnšl ve shodě s Klausem Macinka.