Mýlit se je lidské, i autor textu přiznává, že se občas mýlí. To se stává. Něco úplně jiného ovšem je, když se média dopustí záměrného faulu. Jeden takový faul českého časopisu pan Frýborta rozpálil do běla.

„Podlý fígl, tak typický pro tuto dobu poučovatelské jednostrannosti, jež jsouc na štíru se skutečností, vypomáhá si nálepkováním: to je populistické, to zase sexistické, nu, a když na to přijde, i pravičácké,“ přiblížil autor na úvod.

V čem tento faul přesně spočíval? Jeden z redaktorů prý napsal článek o Saúdské Arábii, v němž pravil, že zdejší dominantní islámské učení – wahhábismus – lze označit za pravicové. Frýbort by prý rád věděl, jak redaktor přišel na to, že wahhábismus je pravicový. Jde o velmi přísnou odnož islámu, kde se zakazuje např. i tanec, ale to nemá nic společného ani s politickou pravicí, ale ani s levicí.

Celý článek naleznete zde.

„Princip pravicový vychází ze zásady zodpovědnosti jedince za vlastní existenci a role státu omezené na nejnutnější míru i za cenu určitého rizika. Levicovost je dána požadavkem životních jistot, jejichž zárukou má být sociálně spravedlivý stát. Můžeme si obojí představit jako měrnou lať, označenou ryskami od nuly do sta, přičemž na nulový konec postavme absolutní levicovost, na rysku s číslem 100 stejně krajní pravicovost. Než pokročíme dál, vylučme, co na měrnou lať nepatří, leda z povrchnosti: zpolitizovaný nacionalismus, jakkoli bývá rád řazen na pravý konec názorového spektra. Nemá na něm co dělat, není to plod rozumové úvahy, to jen pračlověk v našem nitru velí hájit lovecko-sběračský revír proti těm pacholkům z konkurenční tlupy, co by nám ho rádi vyžrali. Právě tak, dodejme, nepatří na měrný loket zpolitizované náboženství. A víc toho není; je nesmyslné vyhlašovat něco za pravičácké (nebo podle osobního gusta za levičácké) jen proto, že nám to nejde pod nos. To bych mohl vyhlásit za levičácký mrkvový nákyp, jelikož mi nechutná, a rebarborový koláč za pravicový, jelikož se po něm můžu utlouct. Ale dosti legrace,“ pokračoval Frýbort.

Režim v Saúdské Arábii je prý výrazně nebezpečnější než všechny ostatní islámské režimy dohromady

Ihned také doplnil, že pravicově smýšlející člověk bývá konzervativnější. Vychází ze zkušenosti a s opatrností hledí do budoucnosti, snaží se nerozhazovat a tak podobně. Levicově smýšlející lidé jsou více přístupní novým myšlenkám, neb se stále dokola snaží najít recept na ideální a absolutně spravedlivé přerozdělování bohatství. Tento recept však podle pana Frýborta zatím nikdo nenašel. V konečném důsledku prý spíš platí, že je pravicová politika solidárnější než politika levicová. Ačkoli se považuje za pravicově smýšlejícího člověka, uznává, že neexistuje žádná čistě pravicová společnost, každá společnost pracuje jak s pravicovými ekonomickými recepty, tak s recepty levicovými.

„Čímž můžeme pokládat tuto část úvahy za ukončenou a obrátit pozornost k výše dotčenému wahhábismu. Sám o sobě by nás nemusel nijak zvlášť zajímat; stav se však základem politické, právní atd. praxe v Saúdské Arábii s jejími téměř nevyčerpatelnými finančními zdroji, představuje pro západní civilizaci větší hrozbu než všechny islámské státy, al-Káidy a an-Nusry dohromady,“ vyjádřil svůj názor Frýbort.

Vládci Saúdské Arábie jsou prý velmi nebezpeční, protože se snaží rozložit západní společenské zřízení zevnitř. Financují v Evropě stavbu mešit a věří, že islám jednoho dne získá v Evropě převahu. A nemuslimové žijící na našem kontinentu to tolerují. My to tolerujeme. Přitom by stačilo naše děti poučit o tom, co je to islám. Názor na tuto víru by si mohlz udělat sami na základě předložených faktů.

„Učí se na našich školách všelicos, čemu je souzeno vletět jedním uchem tam a druhým ven, snad by se tedy v rozvrhu hodin našlo místo i pro základy islámu. Věcně a nezaujatě, neříkat hned žáčkům, co si o něm mají myslet, jen jim dát do rukou Korán, ať si sami postupují od súry k súře, od jednoho výroku Prorokova ke druhému. Koho by ještě po roce takové výuky okouzlení islámem nepřešlo... Asi by bylo opravdu nejlepší vystavit mu bezplatnou letenku do Sýrie. Ať si ho tam dosyta užije, inšalláh,“ uzavřel autor.