„Já si myslím, že za tím požadavkem G7, že Asad musí jít, za tím jsou skryty dvě věci a já bych tomu zase takový význam nepřikládal. Britové a Francouzi požadavek na odchod Asada prosazují dlouho. Jiná věc jsou Američané, kteří do toho vstoupili kvůli použití chemických zbraní, pohár zkrátka přetekl, ale otázka je, na jak dlouho. Tam ještě vidím nějaký prostor na taktizování,“ podotkl v úvodu host.

„Nemá tady smysl pátrat po racionalitě. Lidé se ptají, proč by to Asad dělal. Ale faktem je, že Basisté opakovaně používali chemické zbraně. Udělal to Husajn, udělal to před čtyřmi lety Asad. Oni to prostě dělávají. Lidé si často kladou otázku, kdo je horší, jestli Asad, nebo Islámský stát. Tak samozřejmě že to je Islámský stát, ale Asad je mocenský cynik... On hází třeba barely s benzínem na děti,“ pokračoval Vondra.

Podle jeho názoru bychom ovšem neměli zapomínat, že na Blízkém východě probíhá něco jako náboženský střet mezi šíity a sunnity. Evropa si kdysi prošla podobným střetem, a to za třicetileté války. Teď se takovýto konflikt odehrává na Blízkém východě. Sunnitskou větev reprezentuje právě Írán a u šíitské větve islámu se vede spor o to, jestli je vedoucí mocností Saúdská Arábie, nebo Turecko.  

Rusko a EU

Trump ukázal, že se nebojí zasáhnout, ale jinak je prý třeba brát různá politická vyjádření s rezervou, protože tato prohlášení často směřují k domácí scéně. „Donald Trump je populista, ale já to teď neznámkuji. Je to prostě demokraticky zvolený politik, který dobře rozpoznal, že použití chemických zbraní je už za hranicí. Když ta ženská část voličstva vidí děti zasažené plynem, tak ty věci začne posuzovat jinak,“ uvedl Vondra.

Pár slov padlo i k Rusku. Rusové napřed vítali zvolení Donalda Trumpa. Teď se zdá, že vystřízlivěli. Obě strany jsou si vědomy toho, že spolu musejí hovořit, ale nebude to žádná velká láska. Převládne pragmatismus. Trump prý nebude řešit údajné ovlivňování amerických voleb ruskými hackery. To byla karta Hillary Clintonové ve volbách, ale je třeba vzít na vědomí, že tuto taktiku proti sobě země používají. Naší povinností je nebrečet a prostě si lépe chránit kybernetický prostor. To je dnes prostor, kde se odehrává velká část naší demokracie, a my musíme ten prostor chránit.  

Určitý problém ovšem Vondra vidí u Evropské unie. „On není problém Trump jako takový, tam je problém spíš ta evropská reakce. Trump správně požaduje vyšší výdaje na obranu, ale otázkou je, co udělají Německo, Španělsko nebo Itálie.“ Německá kancléřka Angela Merkelová slíbila, že zvýší výdaje na obranu, ale německá sociální demokracie to problematizuje. „Já si myslím, že evropští vůdci se snaží páchat dobro, ale už nerozumějí tomu, co je to mocenská politika,“ rýpl si Vondra.

Otázka také je, co se stane s EU po odchodu Británie. „Prim začne hrát Německo. Dnes Němci nemají žádné mocenské ambice, jenže to se může změnit. Já si kladu otázku, jak se to vyvine, protože Němci jsou teď na pozici lídra zoufale nepřipravení,“ je přesvědčen Vondra.

Určitou cestu vidí ve vícerychlostní EU. Jemu by prý toto uspořádání nevadilo.