Příspěvek patří mezi dávky státní sociální podpory. Dosáhnou na něj lidé, jimž na přiměřené bydlení nestačí v Praze 35 procent příjmu a jinde v republice 30 procent. Doplatek jako dávku hmotné nouze získají ti, kteří mají nárok na příspěvek na bydlení. Má jim dorovnat výdaje za byt tak, aby jim zbyla částka na živobytí.

Autoři návrhů se odvolávají na programové prohlášení vlády v demisi, podle něhož se nají změny v dávkách z poslední doby vyhodnotit. Resort uvedl, že při revizi „bylo zjištěno nadužívání“.

Dávky se stanovují z normativních nákladů na přiměřené bydlení, které pro každý rok stanovuje vláda podle velikosti bydliště, počtu osob v domácnosti a cen. Podle návrhu by se částky měly výrazně snížit pro čtyřčlenné a početnější rodiny. Zatímco nyní mají v Praze v nájmu normativ 18.827 korun a ve vlastním či družstevním bytě 11.298 korun, nově by to mělo být 15.116 a 8939 korun. V republice by pro čtyřčlennou a početnější rodinu mohl být normativ podle velikosti bydliště v nájmu nižší o 2597 až 3109 korun. Rodiče se dvěma či více dětmi by tak měli dostávat stejně jako ti s jedním potomkem, samotný rodič se třemi dětmi pak stejně jako ten se dvěma potomky.

Zavést se mají ale i další podmínky. Aby měl člověk na příspěvek nárok, nesmí mu zůstat víc než určitý násobek životního minima. U samotného dospělého je to dvojnásobek, tedy 6820 korun. Pro dvojici to má být 1,5, pro trojici 1,3 a pro čtyři a víc osob 1,2násobek minima. Pro dva dospělé tak částka měsíčně činí 8955 korun, pro samotného rodiče s dítětem do pěti let 7320 korun či pro dva rodiče se dvěma dětmi ve věku pět až 16 let 12.672 korun.

Další podmínky se týkají třeba počtu osob či vyživovací povinnosti. Příspěvek by se neměl vyplácet domácnostem, kde jeden ze členů vlastní či spoluvlastní nějakou nemovitost. Do ní by se rodina mohla přestěhovat, nebo by ji mohla pronajímat, aby si zvýšila příjem.

Mezi společně posuzované osoby by měl úřad práce zahrnout i lidi, kteří mají sice trvalé bydliště jinde, ale v domácnosti bydlí. Podle autorů by to mělo bránit „fiktivnímu rozestěhování“ rodin, kdy si vydělávající člen domácnosti nahlásí jiné trvalé bydliště. Roli by hrála i vyživovací povinnost.

Podle ministerstva bude posuzování sice náročnější, ale mělo by přinést úspory. „Tyto případy nadužívání příspěvku jsou podle sdělení Generálního ředitelství Úřadu práce ČR poměrně časté. Odhady dle jednotlivých lokalit se pohybují v rozmezí od 10 do 70 procent žadatelů,“ uvedlo ministerstvo.

Nárok na příspěvek by neměli mít také lidé, kteří platí nájem a služby jediným paušálem. Kvůli tomu by o dávku mohlo přijít až osm procent příjemců, kvůli stanovení příjmu podle životního minima pak až desetina. Kvůli dalším podmínkám by na podporu nedosáhlo 17.000 lidí, kteří mají současně příspěvek a doplatek.

Druhá novela snižuje doplatky lidem v ubytovnách, a to o víc než o třetinu. Už nyní mají normativ pro stanovení této dávky nižší. Odpovídá 80 procentům stanovených přiměřených nákladů, nově by to mělo být 50 procent. Podle ministerstva se tak budou lidé přesouvat do bytů a peníze od státu nepoplynou majitelům ubytoven.

„Opatření zajistí, aby pronajímatelé substandardního bydlení neměli neúměrné zisky a neobohacovali se na chudobě druhých. V praxi paradoxně nastávají situace, že u substandardního bydlení jsou státem hrazeny vyšší náklady než u bydlení standardního,“ uvedlo ministerstvo práce v podkladech k zákonu.

Doplatky pobírá asi 13.500 lidí z ubytoven, z nich je 3300 dětí a 640 seniorů. Celkem se do ubytovacích zařízení posílá 8500 doplatků. Do jiných prostor je to pak na 600 těchto dávek, které pobírá 960 lidí. Z nich je 270 dětí a 50 seniorů.

Resort také navrhuje, aby se normativ rozdělil na částku za byt a za služby. Nově by sumy už vláda neupravovala pro každý rok, ale pokud by se zvýšily náklady aspoň o pět procent.

Na přehodnocení dávek by úřady práce měly mít čas do konce června příštího roku. Podle ministerstva je to dostatečná doba na to, aby se lidé „mohli na případné dopady novely připravit“.