Mikulášová uvedla, že zákon o střetu zájmů nepřipouští žádnou toleranci a zmeškání lhůty nelze prominout. Ministerstvo tak musí správním orgánům oznámit všechny případy.

„Je pak úlohou správního orgánu, aby v rámci správního řízení vyhodnotil veškeré okolnosti konkrétního případu, tedy například to, z jakého důvodu nebyla povinnost splněna ve lhůtě, zda došlo k dodatečnému splnění oznamovací povinnosti či zda se jedná o recidivu,“ uvedla.

Komunálním politikům vadí zejména to, že jejich přiznání jsou komukoliv přístupná. Těm, kteří loni přiznání neodevzdali, rozdaly obecní úřady zhruba ve třech čtvrtinách případů spíše nízké pokuty, u zbývajících pak řízení zastavily kvůli nenaplnění znaku společenské škodlivosti.

„V některých případech správní orgány posuzují případy porušené oznamovací povinnosti velice mírně. Na druhou stranu je třeba podotknout, že v případě mnohých veřejných funkcionářů se doposud jednalo o první porušení oznamovací povinnosti po zřízení centrálního registru oznámení,“ poznamenala Mikulášová.

Ministerstvo se nechystá iniciovat zpřísnění postihů legislativní cestou. Upozornilo, že maximální možná výše pokuty – tedy 50.000 korun – je vyšší než například u přestupku ublížení na zdraví a stejně vysoká jako u přestupku krádeže, zpronevěry nebo podvodu. Podle úřadu ji tedy nelze považovat za nízkou.

Ústavní soud letos s platností od konce roku 2020 zrušil současný rozsah nahlížení do centrálního registru oznámení. Podle soudců postačí zpřístupňovat údaje na základě žádosti, protože volné nahlížení přes internet porušuje právo na soukromí veřejných funkcionářů. Soud ale zároveň nezrušil pravidlo, že majetková přiznání musí nadále podávat i neplacení komunální politici.