V prvé řadě Maláčová důrazně odmítla, že by ve vládě jen vymýšlela, komu všemu přidá peníze. Dala jasně najevo, že všechny dávky, které byly v poslední době prosazeny, souvisely s pandemickou a ekonomickou krizí, která celý svět, tedy i Česko, sužuje déle než rok.

„Myslíte ‚rouškovné‘, které pomohlo seniorům, invalidním důchodcům, vdovám, vdovcům a sirotkům, aby se vyrovnali s propadem příjmů kvůli koronaviru? (Jen na dokreslení - milion seniorů musí vyžít s důchodem pod 14 tisíc korun). Nebo myslíte program Antivirus, který pomohl zachránit již milion lidí před ztrátou práce? Nebo myslíte krizové ošetřovné, které pomáhá vyžít rodinám, kde musí být jeden z rodičů doma s dětmi, protože kvůli pandemii nemohou do školy? Nebo Vám snad jde o ‚izolačku‘, která společně s omezením kontaktů a testováním ve firmách úspěšně krotí epidemii?“ chtěla vědět.    

Vedle toho si pochvalovala, že za časů vlád ČSSD a ANO mezi lety 2014 až 2021 rostla minimální mzda, došlo ke zrušení karenční doby, tedy neproplácení prvních tří dnů nemocenské, a vedle toho prosazuje i zvýšení dávek pro rodiny s dětmi a tak podobně.

Tyto kroky považuje za správné.

A z čeho se to všechno zaplatí? Z peněz daňových poplatníků, a to ať už občanů České republiky nebo z peněz zahraničních daňových poplatníků. Maláčová totiž spoléhá na peníze z EU, které má Česko dostat a věří také v to, že na zaplacení českých státních dluhů, které v časech pandemie významně narostly, by se měly podílet i nadnárodní korporace a banky.

V této souvislosti zkritizovala snížení daní, pro které hlasovali poslanci ANO, ODS, KSČM a SPD.

Další otázky, kde vzít na zaplacení koronavirových dluhů, by proto podle Maláčové měly směřovat na šéfku státní kasy v barvách hnutí ANO Alenu Schillerovou, případně na ministra dopravy, průmyslu a obchodu Karla Havlíčka, kteří připravovali programy podpory pro podnikatele a firmy.