„Chtěl bych říct jednu tezi. Vláda velmi často používá válečnické příměry, ale jenom bych byl rád, abychom si uvědomovali, že jsme ve válce s virem. Ten nás nesleduje, tomu je jedno, co máme promyšleno, nebo nemáme promyšleno. Ten prostě je přírodním jevem. Ta snaha za každou cenu nepřiznávat společnosti, co se bude odehrávat druhý, třetí, pátý den, má možná smysl ve válečných operacích. Ale nemá žádný smysl v pandemii. A to je podle mého názoru to, co je dnešním problémem a kdy bych chtěl poukázat na ty právní aspekty, které s tím souvisejí od začátku. Od začátku vláda vystoupila s tím: Můžeme úplně všechno, vyhlašujeme nouzový stav, nevymezujeme, jaká práva a svobody budou omezeny, později vám možná řekneme, jaká omezena budou a jaká omezena nebudou,“ podotkl Benda.

„Už to je dejme tomu lehce sporné, ale chápu situaci, v jaké vláda byla, a chápu, že to nebylo jednoduché,“ sdělil Benda a poukázal například na to, jak došlo k odkladu voleb. „Vláda neměla také žádnou pravomoc k zákazu vycestování, překročení hranice směrem ven vůči svému obyvatelstvu uplatnit. To je jasné a zřetelné. Tam nemá vláda žádnou možnost omezovat cestu na území jiných států. Ty to samozřejmě mohou učinit, pokud tam nechtějí naše občany, ale nemůže vláda zakázat nikomu opustit svoji republiku,“ míní Benda.

„Musíme, celá společnost, vědět předem, co se chystá, co se bude dělat, a není možné mít představu, že budu stát na té tiskovce a budu pořád říkat: Zakazuje se, zakazuje se, nebo povoluje se. My máme všichni vědět 3–5 dní předem: Toto se chystá v takovém rozsahu a ministerstvo to zdůvodněně dává a dá se to připomínkovat a dá se říkat: Proč dáváte osm až deset pro důchodce a ne 7–9 nebo 7–11. Tady je prostě skupina, která se stanovila jako nejchytřejší na celém světě, kteří jenom zakazují a vůbec nekonzultují se zbytkem společnosti,“ dodal Benda.