Stejné otázky dostávali lidé v 15 evropských zemích, výsledky zatím pro srovnání dostupné nejsou. Podle Hnilicové ale autoři výzkumu z univerzity v německém Erfurtu naznačili, že například v dodržování opatření "ruce, roušky, rozestupy" jsou na tom Češi se 77 až 84 procenty spíše špatně.

Některé postoje české společnosti, například pokud jde o vnímání rizika, se podle výsledků výzkumu nemění ani s horšícím se vývojem epidemie. Pravděpodobnost nákazy sice oproti srpnu stoupla, lidé ji v lednu považovali o 12 procent vyšší než v srpnu, kdy byla podle průzkumu na 34 procentech, za vysoké riziko ji ale setrvale považuje méně než pětina obyvatel. Naopak velmi nízké je riziko pro 25 procent obyvatel. Asi 44 procent respondentů uvedlo, že nemá strach z nákazy, velký strach pociťuje třetina obyvatel. Zástupce WHO v Česku Srdan Matić podotkl, že data z výzkumu svědčí o velkém rozdělení české společnosti.

Vládě podle průzkumu nevěří 76 procent lidí, ministerstvu zdravotnictví 66 procent. Naopak zdravotníkům přes 80 procent lidí důvěřuje, což podle Hnilicové vede paradoxně k tomu, že opatření dodržují méně a spoléhají se na pomoc zdravotnictví. Z přijatých opatření lidé nejméně omezují setkávání s rodinou a přáteli.

Bývalá náměstkyně ministra zdravotnictví Alena Šteflová, která dříve působila v české pobočce WHO, uvedla, že výsledky ukazují stoupající ochotu Čechů nechat se proti covidu-19 očkovat. Zatímco v srpnu chtělo vakcínu dostat 47 procent, v listopadu to bylo jen 38 procent, ale v lednu už 53 procent.