Vzpomněla na oběti komunistického režimu a zdůraznila, že demokracii a právní stát nelze brát jako samozřejmost. „Odpovědností Evropy je hodnoty svobody bránit,“ řekla.

Merkelová vyzvala ke vzpomínce na lidi, kteří byli zabiti či zatčeni při snaze o útěk z tehdejší Německé demokratické republiky (NDR). Zdůraznila, že lidé byli za minulého režimu sledováni, zatýkáni a jejich „naděje pochovány, protože se nechtěli vzdát své vůle v totalitním státě“.

Kancléřka připomněla, že na 9. listopadu připadá i výročí takzvané křišťálové noci, tedy protižidovského pogromu, který se odehrál v roce 1938 v nacistickém Německu, v Rakousku a v Sudetech.

Německá kancléřka v projevu kladla důraz na budoucnost demokracie v Evropě. Poznamenala, že hodnoty svobody, demokracie, rovnosti, právního státu a dodržování lidských práv nelze brát jako samozřejmost, ale že je zapotřebí, aby je Evropa hájila, zejména v dnešní době technologického pokroku.

Merkelová, která byla před pádem zdi občankou NDR, v projevu připomněla, že demokratické hnutí ve východním Německu mělo vzory v zemích střední a východní Evropy. Konkrétně zmínila mimo jiné polské hnutí Solidarita a československou Chartu 77.

V závěru projevu kancléřka poznamenala, že „žádné zdi, které rozdělují lidi a omezují svobodu, nejsou tak vysoké ani tak dlouhé, aby nemohly být zničeny“. Řekla, že příspěvek jednotlivce se může jevit jako nevýznamný, pak ale ocitovala slova Václava Havla: „Svoboda je jako moře: jednotlivé vlny mnoho nezmohou, ale síle příboje se vzdorovat nedá.“

Merkelová pronesla svůj projev v Kapli smíření, která stojí v místě někdejšího „pásma smrti“ mezi dvěma řadami berlínské zdi. Po skončení jejího projevu zapíval český písničkář a bývalý disident Jaroslav Hutka.