„Materiál navrhuje posílit objem prostředků oproti předchozímu roku s ohledem na celosvětovou bezpečnostní i socio-ekonomickou situaci, včetně ohledu na migrační tendence a jejich kořeny,“ zdůvodňuje ministerstvo zahraničí své požadavky. Navrhuje také, aby se o stejnou částku, tedy 200 milionů korun, zvyšoval rozpočet na dvoustrannou rozvojovou spolupráci v příštích dvou letech. Podle připomínky, kterou vzneslo ministerstvo financí, se však nárůst vymyká proporcím státního rozpočtu.

Rozvojová pomoc zahrnuje projekty, jejichž cílem je vymýtit chudobu a zlepšit životní podmínky v ohrožených regionech. Součástí jsou i stipendia pro studenty z vybraných zemí na českých vysokých školách, nebo humanitární pomoc.

V návrhu pro příští rok je celkem 746 milionů korun zamýšleno přímo na rozvojové projekty. Na humanitární pomoc, jejímž smyslem je zachraňovat lidi přímo ohrožené na životě, se počítá se 130 miliony korun. Transformační spolupráce, která cílí na podporu rozvoje demokracie a lidských práv, je podpořena 63 miliony korun. Dalších 115 milionů korun je vyčleněno na vzdělání studentů z rozvojových zemí.

Česká republika peníze v programu dvoustranné rozvojové pomoci dělí mezi několik prioritních zemí. V letech 2010 – 2017 mezi ně patří Afghánistán, Bosna a Hercegovina, Etiopie, Moldavsko, Mongolsko, Gruzie, Kambodža, Kosovo, Palestina, Srbsko a Zambie. Po roce 2017 se tato skupina zúží na šestici, kterou tvoří Etiopie, Kambodža, Zambie, Bosna a Hercegovina, Gruzie a Moldavsko. Důvodem snížení počtu států je snaha podpořit kvalitu pomoci a lépe ji cílit.

Dvoustranná rozvojová spolupráce je pouze částí z celkového objemu peněz, které Česko na pomoc v zahraničí vynakládá. Mnohem větší částku Česká republika poskytuje v rámci mnohostranné zahraniční rozvojové spolupráce, kterou zajišťují mezinárodní organizace. Podle údajů České rozvojové agentury loni vydala Česká republika na rozvojovou pomoc celkem 4,95 miliardy korun, 65 procent z této částky byla právě mnohostranná spolupráce.