„Jsem hluboce přesvědčen, že 17. listopad 1989 jsme nepřipravili my, řadoví svobodomyslní lidé, ale intelektuální elita totalitního režimu, čili zpravodajské služby,“ prohlásil Kalousek s tím, že tato elita si uvědomovala, že režim se hroutí, že se musí něco stát a že by přeměnu měli udržet pod kontrolou.

Celý text je ZDE

Nicméně spontánní touha po svobodě a demokratická tradice byly tak veliké, že se to zpravodajským službám brzy vymklo z rukou. „Jenže to nikdy nevzdali. Trpělivými, postupnými kroky, držením pozic ve státní správě, ve školství, postupnou infiltrací do politických struktur a občanské společnosti, zveličováním chyb a šířením blbé nálady postupně připravovali cestu svému snu obsadit pozice ve formálně svobodné a demokratické zemi,“ uvedl Kalousek.

Babišismus je naplněním cíle, který měli před 17. listopadem

Vzápětí se začal „obouvat“ do svého asi největšího politického soupeře, lídra hnutí ANO Andreje Babiše. „Babišismus hlásá nové pořádky: ‚nejsme jako politici‘, strany jsou zkorumpované, systém politických stran je mafiánský systém, musíme to, soudruzi, vzít pořádně do ruky. Babišismus je vrcholná fáze tohoto zápasu, je naplněním cíle, který měli před 17. listopadem,“ tvrdí Kalousek.

Domnívá se, že demokracie sice nebude formálně zrušena, ale prý se řítíme do situace, kdy každý z nás bude závislý na propojení státu s několika velkými korporacemi. „Ať už platem, kariérou, dávkami, nebo obrovským množstvím informací, které ten režim o každém z nás bude mít a kdykoliv je bude moci proti nám zneužít,“ uvedl.

Babiš prosazuje model korporátního řízení státu

Podle Kalouska to, co prosazuje Babiš, je model korporátního řízení státu a ten stál u kolébky italského fašismu. „Ne, že by po takovém modelu nebyla ve společnosti poptávka. Kdyby nepřišla druhá světová válka, Mussolini by byl nejúspěšnější italský politik 20. století. Tam se to Italům dlouho líbilo. Ale nebyli svobodní,“ podotkl Kalousek.

Odpověděl i na otázku, co se mu za posledních 26 let nejvíc povedlo. Cení si svého fiskálního konzervatismu. „V letech 2010–12 jsem dokázal zkrotit strukturální deficit z pěti procent k nule, jde o téměř 60 miliard korun. Výsledky sklízí až dnešní vláda,“ tvrdí Kalousek.

Moje největší chyba? Souhlas s dobrovolným druhým pilířem

Naopak za svou největší chybu považuje to, že souhlasil s dobrovolným druhým pilířem penzijního pojištění. „Dlouho jsem hájil povinný druhý pilíř. Když jsem přistoupil na dobrovolný, měl jsem trvat na aktivním projevu nesouhlasu. On byl dobrovolný s aktivním projevem souhlasu. To znamená, že jste musel někam jít, něco vyplnit, něco podepsat, abyste jej měl. Kdyby to bylo obráceně, byl dneska počet lidí v druhém pilíři úplně jiný a nikdo by ho nezrušil,“ vysvětlil Kalousek. Prý původně počítal s tím, že do druhého pilíře se nakonec zapojí půlka veřejnosti. Jeho zrušení považuje za „strašnou chybu“.

Zfackoval bych ho znovu

Dotkl se i toho, že před lety zfackoval na ulici mladíka, který na něj pokřikoval. Toho nelituje, naopak. Udělal by to prý znova: „Když na vás dospělý člověk měřící víc než 180 cm a evidentně v dobré kondici křičí: ‚Kalousku, ty svině, pověsíme tě i s rodinou!‘ tak jsem ho zfackoval a zfackoval bych ho zas,“ prohlásil sebevědomě první místopředseda TOP 09.

Vysvětlil také svůj „slavný“ rozhovor pro veřejnoprávní rozhlas, kdy byl evidentně značně opilý: „Můj dům byl potřetí vytopen. V ulici jsme v tu chvíli všichni měli tři promile. Ano, nezvedá se při tom telefon novináři, ale to vás v tom stavu nenapadne. Ale byl jsem doma, a ne v práci,“ dodal na svou obhajobu.