„Nejvýznamnější nesprávnost v účetní závěrce představuje nesprávné vykázání přijatých refundací spolufinancovaných transferů v hodnotě 1,1 miliardy korun,“ uvedl NKÚ. Podle ministerstva to bylo způsobeno přechodem od poskytovatele na zprostředkovatele transferů k příjemci. „Od prosince roku 2013 bylo poskytovatelem prostředků z EU ministerstvo pro místní rozvoj a ministerstvo kultury se stalo zprostředkujícím subjektem mezi MMR a příjemcem dotace s tím, že ministerstvo kultury příjemci dotace poskytovalo spoluúčast ve výši 15 procent z prostředků státního rozpočtu,“ sdělila ČTK mluvčí ministerstva kultury Simona Cigánková. V účetnictví ministerstva jsou prý všechny transfery ve správné výši, pouze nejsou správně zachyceny na příslušných syntetických účtech.
Ministerstvo také v přehledu o změnách vlastního kapitálu nesprávně vykázalo 227 milionů korun týkajících se snížení závazku v rámci finančního vyrovnání s církvemi. Kontroloři ověřili, že ministerstvo ve svém účetnictví vykazuje závazek vůči církvím téměř 57 miliard korun. Závazek odpovídá zákonem stanovené výši.
Ke spolehlivosti údajů účetní závěrky jako celku se ale NKÚ nevyjádřil. „Důvodem byly nejednoznačnosti v účetních předpisech týkající se zejména předfinancování transferů spolufinancovaných z EU, které tvořily významnou část účetní závěrky ministerstva kultury. Tento problém byl vyřešen novelou předpisů pro účetnictví účinnou od začátku roku 2015,“ uvedl NKÚ.
Podle kontrolorů ministerstvo nesprávně účtovalo o dotacích, které poskytlo svým příspěvkovým organizacím na nákup majetku. Šlo o téměř 68 milionů korun z prověřovaného vzorku 132 milionů korun. Ministerstvo také nesprávně rozlišovalo mezi krátkodobými a dlouhodobými zálohami na transfery nebo nesprávně vypočetlo odpisy dlouhodobého majetku.
„Pokud ministerstvo kultury nepřijme opatření k nápravě zjištěných nedostatků, promítnou se nesprávnosti do dalšího účetního období a následně ovlivní v rámci konsolidačního celku účetní výkazy za Českou republiku,“ dodal NKÚ.
Podle ministerstva byla opatření vedoucí k nápravě provedena již po skončené kontrole daného roku. „Lze tedy konstatovat, že v žádném případě nebyla způsobena finanční ztráta Evropské unii ani státnímu rozpočtu,“ dodala Cigánková.
Tento článek je uzamčen
Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: čtk