Jednoznačně neevropská jsou v Česku čísla týkající se užívání konopí u mladistvých. „Ta čísla, která dnes máme my u konopí, historicky měly země, jako jsou Nizozemí, Belgie, Velká Británie, a to u různých typů drog. Po desítky let trvajících preventivních kampaních, které stály obrovské společenské náklady, se v některých těchto zemích podařilo snížit prevalenční odhady na nižší mez v řádu desítek procent,“ uvedl Frydrych, který věří, že to samé čeká i Českou republiku.

Podle národní monitorovací zprávy převažují však drogy legální jako alkohol a tabák, které mají největší dopad na zdravotnictví i sociální problematiku. Zde spoléhat na prostředky trestní represe, nebo obecně na prostředky represe na lidské chování, které je společensky nežádoucí, je podle Frydrycha liché. „Společenský přístup je o míře sociální kontroly. Ti nedospělí nejsou z jiné planety, jsou vždy něčí děti. A právě dospělí kolem těchto dětí jsou dokonce pod sankcí ze zákona povinní zabránit tomu, aby dítě užívalo tabák a alkohol,“ uvedl.

Na straně druhé mohou být nastaveny legislativní mantinely, které budou vystavovat razantní vysoké sankce pro ty, kteří nalévají alkohol a prodávají cigarety nedospělým, ale je to prý především otázka normality. „Pokud bude normální v této zemi, že děti pod 18 let pijí alkohol, a bude to bagatelizováno, tak sebelepší zákon nebo kontrolní a regulační mechanismy se budou míjet účinkem,“ zdůraznil ředitel Národní protidrogové centrály.

I když je alkohol tvrdou drogou, je to droga legální. Je to prý tím, že látky tohoto typu mají u nás svůj historický a kulturní kontext. „S alkoholem je to proto komplikovanější, ale u tabáku a kouření obecně byly doby, kdy se polemizovalo o škodlivosti jeho užívání a zpochybňovala se zdravotní rizika. Dnes si to už ale ani neumíme představit,“ podotkl Frydrych.

„Je potřeba si uvědomit, že tabák ani alkohol velmi přísně řečeno nejsou legální drogy. Protože jsou kontexty, ve kterých stát, potažmo zákon myslí na to, že užívání alkoholu v některých situacích je protiprávní. Je to otázka věku, situace nebo pracovního poměru,“ řekl s tím, že lidé mají tendenci poměřovat alkohol s nelegálními drogami. „Rizika jsou různá, vždy jde o to, jak je velká expozice v dané populaci, a ta je u nás ve velké expozici s alkoholem a tabákem. Následky a společenské náklady jsou pak velmi vysoké,“ dodal.

„Podstatou zneužívání návykových látek není násilí. Nikdo nikoho nenutí, aby návykovou látku užíval. Je to do jisté míry svobodná volba konkrétních lidí. Nelze dost dobře důvodně chtít, aby kontrolní a regulační činnost ve stu procentech u věcí, kteří si lidé způsobují svévolně sami, převzal stát, notabene zákon,“ zdůraznil Frydrych.

Frydrych nepatří mezi ty, kteří si myslí, že nejúčinnějším bojem proti drogám je represe. „Tenhle přístup snad už nikdo ani nerazí. Nejúčinnější cestou je vyváženost protidrogové politiky v tom smyslu, že budeme umět osobám v pokročilé fázi závislosti pomáhat a léčit je. A nebudeme vůči nim přepínat trestní represi,“ podotkl Frydrych s tím, že to však neznamená, že proto, abychom chránili problémové uživatele drog, budeme zvyšovat uživatelský komfort těm náhodným, příležitostním a experimentálním uživatelům. „Proto se domnívám, že legislativa, tak jak ji máme v České republice nastavenou, je poměrně nadčasová,“ míní.

S národní protidrogovou strategií je spokojen. „Domnívám se, že ten dokument je moderní. Reflektuje spoustu trendů tak, jak je zná evropský kontext drogových trhů, a také z pohledu na riziková chování. Je to maximum možného a jsem rád, že zde došlo ke shodě,“ dodal s tím, že podle vymáhání práva a snižování nabídky je jedním z pilířů protidrogové strategie a stejně tak je tomu i všude na světě.