Hostem Čestmíra Strakatého v Prostoru X byla zpěvačka Aneta Langerová. Z počátku se bavili o novém albu Dvě slunce, které zpěvačce nově vyšlo. „A ta společnost, ve které jsme, to jaké tlaky možná na vás vyvíjí, cítíte tady něco negativního nebo cítíte tady něco vůči čemu se třeba i na tom albu je třeba vymezit?“ zeptal se moderátor.

„No je tam třeba píseň Tělo 2086, která se jasně vymezuje určité anonymitě a neosobní komunikaci a s tématem písně přišel Jakub Zitko minulý rok a minulý rok jsme ji taky dokončili i s tím textem a ona se vlastně stala mnohem víc aktuálnější i letos právě tím, co se děje a díky té sociální izolaci, která je a všechno je mnohem víc virtuální, všechno mnohem víc na internetu a tak různě, takže to osobní setkání je teďka problém a zpívá se tam, že si lidi pomalu ani nepodají ruku, každého se ptám, jestli mu můžu podat ruku, a to je vlastně zvláštní, to je něco, co mně osobně nedělá dobře,“ přiznala zpěvačka.

Celý rozhovor ZDE:

Aneta Langerová zpívala 17. listopadu na balkoně Národního divadla Modlitbu pro Martu a měla z toho zajímavý pocit. „Samozřejmě ten přenos byl online, taky to nebylo možný. Dole stáli lidi a nemohli to slyšet, to mě velmi mrzelo, ale bohužel to nešlo, nebylo nám to dovoleno. Pro mě je vždycky důležitý, že se kontaktuji s někým, kdo tu píseň zpívá, když zpívám něčí píseň, takže jsem mluvila s Martou Kubišovou, kterou tímto zdravím, protože to je moje úžasná opora a ta mě taky podpořila a řekla, že je důležitý, aby ta píseň zazněla, ať tam jdu, že ona tam určitě nepůjde a ať tam jdu a zazpívám ji, takže jsem měla takové to požehnání její, ale jinak zpívat takovou píseň je obrovská zodpovědnost a upřímně se mi do té role nikdy nechce,“ pověděla. Ta píseň je dle Langerové spojena s dobou, ve které nežila a má z toho rozporuplné pocity.