„Ani když si domů pozvete nejlepšího kamaráda na večeři, tak nečekáte, že se tam usadí natrvalo. Situace s uprchlíky je sama o sobě komplikovaná, když přijedou. Pro správu města je to ale především technický problém, není o tom možná hezké takto mluvit, ale je to tak,“ upozorňoval Martin Klamt z Odboru územního plánování a stavebního řádu v Mnichově.
Původní text ZDE.
Podle Klamta se odbor snaží pomoci lidem, aby se ve městě cítili jako doma, ale to, co dělají, nestačí. I z toho důvodu v Mnichově stále vznikají nová sociální bydlení a další projekty.
„Nechceme, aby u nás někdo musel bydlet ve stanech,“ řekl Klamt s tím, že Mnichov je cílovým městem. Podle něj i přes problémy by země neměla ustupovat od vítací kultury, kterou má. Běžence totiž vnímá jako určitý zdroj nejen v oblasti ekonomiky.
„Uprchlíky jsou v této vlně především mladí muži, ale za dva tři roky budou přijíždět především rodiny. Nemůžeme uvažovat o bytových jednotách, které budou vyhovovat svým charakterem mladým mužům, ale třeba v budoucnosti také rodinám,“ dodal k tomu.
Jeho slova doplnili i lidé z organizace Flüchtlinge Willkommen. „Migrační vlna je někdy podávána jako něco, co nemá precedent, ale lidé k nám přicházeli průběžně neustále,“ uvedla členka organizace Mareike Geiling.
Podle newyorské architektky Mimi Hoang je třeba najít i přínosy uprchlíků. A měli by zůstávat i takovými, jací jsou. „Je třeba nalézt určitou rovnováhu, posilovat krásu nové komunity, aniž by to bylo ghetto,“ uvedla.
Tento článek je uzamčen
Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: vef