Signatáři dopisu Zemana žádají, aby "zvážil míru své historické odpovědnosti a jednal v souladu s ní". Zeman jako vedoucí politik podle nich spolurozhoduje o atmosféře ve společnosti. "Události jako Vaše vystoupení 17. listopadu na Albertově či Vaše nedávné výroky na setkáních s občany nás bohužel čím dál více přesvědčují, že nenávist nejen z neopatrnosti přiživujete, ale jste jejím vědomým původcem," napsali. Zeman v den výročí sametové revoluce loni 17. listopadu na Albertově vystoupil na jednom pódiu s předsedou Bloku proti islámu Martinem Konvičkou, který byl za své výroky na internetu obžalován z podněcování k nenávisti vůči muslimům.

V tiskové zprávě k dopisu nevládní organizace označily Zemana za technokrata moci. Uvedly, že dopis napsaly, protože nechtějí nečinně přihlížet degradaci hodnot, které jsou pilířem svobodné společnosti. Většina členů organizací podle tiskové zprávy pocítila ideologickou nenávist při perzekuci komunistickým režimem. "Nechceme, aby si tuto tragickou kapitolu dějin musela dnešní generace prožít znovu," napsaly.

Zemanův mluvčí Jiří Ovčáček na twitteru dopis označil za "pokračování vypjaté antizemanovské kampaně". Prezident podle něj společnost sjednocuje a má vysokou podporu veřejnosti.

Ve společnosti, která ztratila nadšení ze svobody i pocit materiálního blahobytu, vzrostla nedůvěra v politiky i politiku jako takovou, píše se v otevřeném dopise. "Příznaky nynější krize se projevují s rostoucí četností - demonstrace obviňující čelné představitele státu z vlastizrady se stávají běžnou součástí veřejného prostoru, agresivita projevů se stupňuje," uvedli autoři dokumentu a poukázali třeba na makety šibenic na loňské demonstraci proti migraci.

Česká společnost podle nich působí totálně rozděleně, protože někteří lidé mají strach před medializovanými hrozbami. Úzkost z neznáma se pak proměňuje v nenávist, která prostupuje společností a posilují ji průpovídky veřejných osobností. V takové době se pak mohou uplatnit bezpáteřní a bezzásadoví lidé lokajského založení, kteří se zdaleka nejviditelněji koncentrují v Zemanově bezprostředním okolí, píše se v dopise.

Pozdější první prezident po listopadové revoluci Václav Havel v otevřeném dopise prezidentovi Husákovi v dubnu 1975 analyzoval strach, lhostejnost, sobectví, pokrytectví a ponížení lidí v komunistické společnosti. Text dopisu je řazen k základním dokumentům československého disentu a předznamenal vznik Charty 77.