Dnešní deník podotýká také to, že mutující terorismus vytvořil nečekanou novou formu – nové útoky provedli duševně nemocní lidé. „Experti zdůrazňují, že se dají rychle ovlivnit a nasměrovat, ať už je to ve jménu Alláha, nebo pomsty na policistech, a nabudit k útoku,“ tvrdí deník s tím, že čtyři útoky přistěhovalců za týden je již vysoké číslo. 

Stoupá počet případů, které vyšetřuje policie. Ta má i dalších 410 udání o možných teroristech mezi migranty. „Vzhledem k pokračující migraci do Německa musíme předpokládat, že mezi běženci mohou být aktivní či někdejší členové a sympatizanti teroristických organizací či islamističtí váleční zločinci,“ tvrdí policie. 

Bavorský ministr vnitra Joachim Herrmann, kde se staly hned tři útoky, volá po dodržování zákonů. Kdo je prý nedokáže akceptovat, musí ze země pryč. Spolková vláda však stále razí cestu, že ne za vše mohou migranti. Kdo však tedy za útoky nese vinu?

„Jedni obviňují kancléřku Merkelovou z nezodpovědné imigrační politiky. Jiní naopak požadují více peněz na péči o nezletilé migranty. A do toho stále častěji zaznívají názory, že na takové útoky ‚si budeme muset zvyknout‘,“ popisuje MF Dnes.

K útokům se v dnešním vydání vyjádřil také specialista na veřejné mínění Jan Herzmann. Uvedl, že z Česka může být falešný ostrov bezpečí. „Cena, kterou jsme ochotni zaplatit za pocit bezpečí, třeba i falešný, prudce roste. Poslední smrtící útoky v sousedním Bavorsku tyto tendence výrazně zesílí,“ uvedl Herzmann s tím, že očekává, že budeme žádat uzavření hranic, budeme méně cestovat a budeme věřit, že Česko je klidný ostrov. 

„Zda útoky byly vedeny ideologií, nebo jsou produktem šíleného zdravotního stavu – anebo obojí – v každém případě se zase o něco víc uzavřeme do sebe,“ myslí si Herzmann. 

„Současná situace je ideální pro krajně pravicová hnutí a politiky s nimi spojené. Pro ty, kteří hlásají právo a pořádek. Mluví k uším, které teď jsou mnohem ochotnější poslouchat,“ dodává také Herzmann s tím, že v příštím roce se můžeme po parlamentních volbách dostat do role Slovenska, kde je již nyní krajně pravicová strana výrazným fenoménem a členem parlamentu. 

Politolog a bezpečnostní analytik František Šulc se pro MF Dnes navíc rozhovořil o tom, že nejde o poslední útoky. „Po nedávných teroristických útocích v Evropě bude květnová zpráva amerického ministerstva zahraničí, podle které došlo v roce 2015 po deseti letech k celosvětovému poklesu teroristických činů, vypadat zvláštně. Nicméně je tomu tak. Jejich počet klesl o 13 procent a úmrtí o 14 procent. Samozřejmě může jít o výkyv, který popře statistika roku 2016, ale vysílá to zajímavý signál,“ popisuje Šulc. 

Teroristické akce dle jeho názoru probíhají ve vlnách, kdy doba jejich trvání a čas ukončení souvisí s řadou okolností. „V současnosti Evropa nejspíš prochází další vlnou terorismu. Těžko dovozovat, jaký bude mít rozsah (spíše bude omezená co do počtu zemí, ale může s sebou nést více obětí než ty předchozí) a jak dlouho bude trvat,“ poznamenal. 

Teroristé podle něj budou nyní spíše osamoceni, maximálně s několika pomocníky. „A nemusí mít přímé napojení na skupinu, jejímž jménem činy páchají, jsou nicméně svázáni ideologií a budou využívat dostupných prostředků – podomácku vyrobených výbušnin, střelných zbraní, nožů, ale i vozidel jako v Nice. Cílem mohou být jednotlivci, například při útocích nožem či sekyrou, ale spíše skupiny, jako bylo shromáždění oslavující pád Bastily v Nice či návštěvníci festivalu v Ansbachu,“ doplnil. Podle jeho názoru nás vlna teroristických útoků zastihla nepřipravené, stejně jako uprchlická vlna o rok dříve. 

„První reakcí je tedy obecné zděšení. Strach ovšem nikdy nebyl dobrým rádcem. Útoky, které se odehrávají v Evropě, jsou více dílem jednotlivců než velkých organizovaných skupin. I přes velkohubá tvrzení nejsou Islámský stát či al-Káida samy o sobě schopny změnit život v Evropě, mohou jenom zastrašovat a čekat na frustrované duše, které se chytí propagandy a pokusí se spáchat teroristický útok,“ uzavřel Šulc s tím, že jediný, kdo tedy může změnit stav v Evropě, jsme my sami a náš strach. Toho využívají populisté k získání politických bodů.