Do vysílání Andrej Babiš přinesl svou knihu Sdílejte, než to smažou a několikrát z ní i předčítal. Je prý skvělá a lidi o ni mají zájem. „Podepisoval jsem ji v Průhonicích pět hodin a dvacet minut,“ pochlubil se.

Nad starými záběry, představenými moderátorem Karlem Peterkou, pak premiér dostal záchvat smíchu a nostalgie: „To bylo dva třináct a já vypadám, že jsem zestárnul o dvacet let,“ kroutil hlavou. Vládní kolegyně Maláčová mu prý říká, že je debil a on si říká, že má možná pravdu, protože jen debil může jít do politiky.

„Dělám šestnáctky, minimálně. Soboty i neděle,“ potvrdil moderátoru Karlu Peterkovi dojem, že předseda vlády opravdu maká. Jakmile skončí u něj, jede zase prý na další autogramiádu na Zemi živitelku. „Jste buldoček, to je jasný,“ ocenil hostitel zarputilost.

Když došlo na politiku, Andrej Babiš vysvětloval, že kdyby nepřišel covid, tak by jeho vláda byla v pohodě. „Ta naše vláda si vyžrala všechno. Covid, lockdown, rozvolňování, zase lockdown, vakcíny, očkování, Vrbětice, Afghánistán, deště, všechno. A teď musíme řešit třetí dávku,“ vyjmenovával, co všechno jeho vládu potkalo.

Letos prý ani nejel na dovolenou. Vloni mu ji vyčítali, i když ji měl zaplacenou už před covidem a každé ráno v sedm, zatímco manželka Monika ještě spala, on byl na pláži on-line a telefonoval s řídicím štábem pandemie.

„Měli jsme možná smůlu, ale na druhou stranu myslím, že to nebylo až tak špatné, že to zvládáme,“ shrnul vládní boj s pandemií. Moderátor souhlasil, že všichni pořád jenom křičeli, že se mělo rozvolňovat a potom zase, že se rozvolňovat nemělo.

Povídám: Angelo, dej mi ještě miliardu euro a jdeme domů

„Premiér má výhodu, že sedí v Evropské radě a tam jsou všichni. Tady vlevo mám Macrona a tady vpravo švédského premiéra,“ vysvětloval pak Andrej Babiš rozdíl mezi ministrem financí a předsedou vlády. A rozhoduje se tam jednomyslně, takže on má sílu něco změnit. „A to jsme využili s Viktorem Orbánem a zarazili jsme tu ilegální migraci a ty nesmyslné kvóty,“ vykládal dále.

A dokázal tam také vyjednat „obrovské peníze, 800 miliard“. Dokonce se mu podle jeho slov povedl majstrštyk s německou kancléřkou. „Tam se jednalo už čtyři noci a všichni už chtěli končit, tak já povídám tak fajn, Angelo, tak mi dej tady ještě miliardu euro a můžeme jít domů,“ popsal svůj vyjednávací úspěch. A toto jej prý na politice baví.

Všechny evropské politiky má prý na mobilu, s vietnamským prezidentem se přátelí, s Erdoganem mluvil v jeho paláci „dvě hodiny na čtyři oči“. Diplomacii považuje za svou profesi. „Já jsem studoval zahraniční obchod, takže otvírám ty dveře podnikatelům,“ popsal další své uspokojení z politiky.

Pokud jde o jeho ministry, tak ti jej prý stresují, protože to dělají jinak, než by to dělal na jejich místě on. „Vy mu řeknete, udělej tohle, ale ono to není úplně ono, protože každej jsme nějakej,“ zalitoval. Oprášil svou teorii, že stát by měl být jako firma. „Podnikatel si chce všechno dělat sám a centralizuje to,“ objasnil, co by se stát měl od soukromníků naučit.

Nejlepší by podle Babiše byl většinový systém, že by prostě vítěz voleb čtyři roky zemi kompletně řídil a lidi viděli, co dovede. „My máme ty koaliční záležitosti, a to je velký problém,“ dodal.

Přesto ale žijeme ve skvělé zemi, i když lidé nadávají. „Jsme osmá nejbezpečnější země na světě. A naši důchodci například neplatí daně. To se málo ví, platíme za důchodce zdravotní a sociální pojištění. Máme nízké daně, máme zdarma skvělé zdravotnictví. Mám mimochodem skvělý projekt Národní boj proti rakovině. To je strašně důležité,“ uzavřel výčet pozitiv.

Zopakoval, že si pořád můžeme rozhodovat o svých věcech sami a nevzniká nám tu muslimská Evropa, jako je tomu u sousedů. „Největší sranda byla na Evropské radě. My tam bojujeme jako V4 a Viktor Orbán tam povídá: My jsme si mysleli, že Evropa je budoucnost V4. Ale teď víme, že V4 je budoucnost Evropy,“ popsal veselý zážitek s tím, že Česko je v rámci Visegrádské skupiny na prvním místě, a proto máme nejlepší budoucnost.

„My v Evropě bojujeme za naše zájmy, protože je nějaká evropská solidarita, jasně, ale ve finále je to boj za vlastní zájmy,“ objasnil svou strategii v Bruselu. Se zatnutou pěstí pak dodal, že musíme být svrchovaná země. „To není jako Bartoš, co říká, že to předá Evropskému parlamentu a tyhle nesmysly,“ ujistil.

V Bruselu je to podle Andreje Babiše velmi tvrdé vyjednávání, jedná se osobně, musíte umět jazyky a zvládat vyjednávání. A protože jej osobně toto baví, tak pro ČR vybojoval spoustu dobrých věcí.

Na zážitky z Bruselu plynule navázal po písničce, když předčítal ze své knihy o tom, jak ve čtyři ráno s Viktorem Orbánem zastavili kvóty na migranty. Představil se jako autor píšící o své vládě, co udělal pro svou zemi, nebo o ženách, které jej v životě provázely a ovlivňovaly.

Tančil jsem teď v Teplicích...

Před minulými volbami Andrej Babiš napsal knihu O čem sním, když náhodou spím. „To byly ty sny, jak to funguje jinde a jak bysme to měli následovat.“ Letošní kniha už je historie, co zažil a co se z těch snů podařilo. V důchodu si ji prý bude číst a vzpomínat. Kniha je ve třech barvách – zelené, oranžové a růžové – a dámám se vejde akorát do kabelky. Kdo nerad čte, může si poslechnout desetihodinovou audioverzi.

Rodina, o které v knize píše, mu prý stále říká, ať už se na tu politiku vykašle. Ale už si nějak zvykli. V lockdownu byl prý s dětmi více doma, což bylo pěkné.

Zpěv Peterkovy partnerky pak premiéra přivedl ke vzpomínce „já jsem teď byl v Teplicích a tam začali hrát oldies, tak jsem tam tančil s důchodkyněma“. V uvolněné atmosféře pak předváděl, jak na něj křičí jeho učitelka češtiny Jana Postlerová. A plynule přešel k výčtu jazyků, kterými hovoří se světovými státníky.