Vláda ČSSD, ANO a lidovců, která úřadovala od voleb na podzim 2013, byla i na konci svého mandátu celkem populární. Bylo ale zřejmé, že následující volby budou muset rozhodnout patovou situaci mezi dvěma nejsilnějšími vládními stranami.

ČSSD a ANO již v roce 2013 získaly téměř stejně hlasů, a přes úspěchy, které vláda měla zejména v ekonomice, byla zřejmá rivalita mezi oběma partnery. Především mezi stranickými předsedy Bohuslavem Sobotkou a Andrejem Babišem.

Volby měly tuto rivalitu rozsoudit.

Proto není divu, že předvolební kampaň 2017 začala jarní krizí Sobotkovy vlády. Ta se průběžně odehrávala už od března, kdy Poslanecká sněmovna na návrh Miroslava Kalouska vyzvala premiéra Sobotku, aby vyvodil důsledky vůči ministru financí Babišovi, pokud nevysvětlí své „daňové podvody“.

Jednalo se o kauzu Babišova nákupu dluhopisů společnosti Agrofert. Andrej Babiš zaslal předsedovi Sněmovny dopis, kde svůj nákup vysvětloval, a vyjádřil názor, že se v předvolebním čase jedná spíše o politickou snahu opozice o jeho diskreditaci.

Kauzu ještě přiostřily nahrávky premiérových soukromých hovorů, zveřejňované na twitterovém účtu Julius Šuman od začátku května. Své „bomby“ vysílal Šuman průběžně až do voleb, ale první nahrávky ze začátku května vyvolaly jako zcela nový nástroj politického boje největší rozruch.

„To je strašný, premiér Sobotka. To je největší sv*ně, kterou jsem poznal,“ rozpráví například na první zveřejněné nahrávce Andrej Babiš. Ministra zahraničí Lubomíra Zaorálka nazval „kok*tem, který dvacet let žvaní“, a o Michaele Marksové Tominové (rovněž ČSSD, předchůdkyně Jany Maláčové na Ministerstvu práce) se posluchači dozvěděli, že „nic nedělá, jen žvaní a chlastá“. Další byly závažnější a Babiš kvůli nim podal trestní oznámení.