Pokud jde o migrační krizi, rozdělení bývávalo jasné. Nejvíc jí byly zasaženy jižní státy, cílem migrantů byla západní Evropa a východní Evropa byla označována za nesolidární část, která migranty nechce přijímat.

S kartami nyní zamíchal běloruský diktátor Alexandr Lukašenko. Vztahy zemí EU s ním se vyostřují od voleb, o kterých jak on, tak opozice, tvrdí, že vyhráli. Po vyhlášení výsledků následovaly demonstrace, stávky a také tvrdá reakce státních složek. Lídryně opozice Světlana Cichanouská se před represí uchýlila do Litvy. Do Litvy směřoval také novinář Raman Pratasevič. Jeho letadlo však pod falešnou záminkou Bělorusko přesměrovalo a Pratasevič byl zadržen.

Podle Litvy si Lukašenko našel novou zbraň. Migranty. Jak informuje britská BBC, na hranicích mezi Litvou a Běloruskem bylo zadrženo už 1 700 lidí, většina (800) v posledních týdnech a Litva obviňuje Lukašenka, že migranty do své země dováží letecky a pak je vypouští na hranicích s Litvou.

Baltská země už se začala bránit a upravovat svou legislativu. Poslanci už podpořili dle BBC kontroverzní změnu v zákoně, která umožňuje migranty hromadně zatýkat a naopak omezuje jejich právo na odvolání. Litva už na hranice povolala armádu a chystá se celý 550kilometrový úsek oplotit. Ministryně vnitra Agne Bilotaiteová, která s návrhem přišla, prohlašuje, že se nejedná o pravé žadatele o azyl, ale o Lukašenkovu zbraň, kterou namířil vůči Litvě. A také říká, že tento postup Iráčanům ukáže, že cesta přes Litvu rozhodně není pohodlná. Že migranti jsou používáni jako zbraň tvrdí i litevský ministr zahraničí.

Zákon dle BBC zakazuje, aby miganti byli propuštěni dříve než 6 měsíců po jejich zadržení. Také by měl zrychlit proces deportace migrantů, omezit jejich možnost se proti deportaci odvolat a dokonce dovoluje deportovat migranta i během procesu odvolání.

Nicméně i v Litvě se někteří proti zákonu staví na odpor, například ředitel litevského Červeného kříže. Agentuře Reuters řekl, že tento zákon je potenciálním porušením lidských práv.