„V dýmu levných cigaret kolegové avizují na odpoledne déšť a radí se, co si vlastně vzít na sebe. Vem to čert,“ píše policista pod zkratkou R. H., který během návštěvy hlídal spolu s celým jedním mužstvem Karlův most. Už jen při příjezdu na brífink se však podivoval nad celkovým počtem zúčastněných policistů a pokládal si otázku: „Kdo dnes vlastně tedy slouží v ulicích jiných obvodů?“

U Lichtenštejnského paláce začala instruktáž. „Dnes máme před sebou důležitý úkol. Budeme tu něco dělat, ale nevím co. Budete stát v ulicích, ale nevím kde. Můžete si zajít na záchod, ale nevím kam. Budete mít k dispozici pitnou vodu, ale nevím kdy,“ hlásal přítomný důstojník s hodností majora.

Nakonec se policista s dalšími 15 muži vydal střežit Karlův most. A dostal rozkaz, že nikdo nesmí „sejít slavnými schody z Karlova mostu na Kampu“. Nastala však další trapná situace, kdy zaměstnanci Technické správy komunikací zabarikádovali Karlův most, aby tak zabránili lidem ve snaze přiblížit se k zábradlí. „Vzniká úzký koridor pro pěší, v němž do sebe procházející osoby strkají a o zábrany zakopávají. Vskutku veselá podívaná. Pochopil jsem, že po celý zbytek dne bude šestnáct řadových policistů s dohledem dvou důstojníků střežit sotva osmdesátimetrový úsek mostu,“ okomentoval situaci policista s tím, že přítomen byl i policejní vrtulník. „Pod pohledy procházejících občanů se začínám potit studem,“ dodal.

„První se u zábran zastaví šourající se stařík. Bydlí tady na Kampě, v domě číslo sedm, potřeboval by domů, má to třicet metrů. Pustíme ho? I přestože do příjezdu kolony čínského prezidenta zbývá zhruba šest hodin, odpověď nadporučíka je striktní: ‚Jste-li rezidentem s trvalým bydlištěm v této oblasti, jděte na Klárov, nějaký policista vás možná doprovodí domů.‘,“ napsal policista.

Celý text zde.

Dalším, kdo se u zábran zastavil, byl nynější velvyslanec ČR v Číně Bedřich Kopecký. Ten už projít mohl. „Dostávám pokyn doprovodit bývalého velvyslance v Kazachstánu a Kyrgyzstánu Bedřicha Kopeckého k branám paláce a přemýšlím o dvojím metru spravedlnosti a stařičkém obyvateli Kampy, který se ještě teď možná šourá pomalou chůzí směr Klárov.“

Následně došlo na akci, ke Karlovu mostu se konečně po několika hodinách přiblížila kolona čínského prezidenta. Ta za dvacet vteřin opustila most, který zůstal uzavřen ještě deset minut. Poté však hlídky setrvaly na svých místech.

Z hluku vysílaček bylo nejčastěji slyšet o problémových tibetských vlajkách. „Zní to, jako bychom si konečně definovali nepřítele. Skupiny, které se pohybují kolem Hradu, jsou označovány za ty, které jsou ‚pro‘, a ty, jež jsou ‚proti‘. Marně vymýšlím, která skupina je která, a v duchu se ptám: Proč?“

Největší problém však nastal ve chvíli, kdy se v Praze objevil vůz táhnoucí billboard s Havlem a dalajlámou. „Operační naléhavě vysílá hlídky do terénu, aby vozidlo našly a provedly pečlivou prohlídku osádky vozidla a vozidla samotného. Následuje asi půlhodinové běsnění, během kterého různé policejní hlídky nahánějí jedno civilní vozidlo, jehož řidič se v podstatě ničeho nedopustil,“ poznamenal policista s tím, že nikdy nic takového nezažil. „Je mi blivno a celý den nebude lépe.“

Na Karlově mostě zůstali policisté ještě dlouho, i když se na něj prezident již vracet neplánoval. „Na Hradčanském náměstí to vře, podle počtu nasazených policistů čítajících několik stovek odhaduji, že se do Hradu snaží dobýt početná ozbrojená guerilla doposud skrytá v petřínských houštinách,“ komentoval policista dění během návštěvy. Na závěr už jen podotkl, že se ještě „nikdy nestyděl za policejní uniformu tolik jako dnes“.