Podle bývalých politických vězňů způsobí zákon o třetím odboji příval žádostí o uznání odbojové činnosti. Bývalý mluvčí Charty 77 Tomáš Hradílek tvrdí, že je mu debata kolem tohoto zákona lhostejná. Sám byl členem komunistické strany od roku 1966, ale vystoupil z ní hned po vpádu varšavských vojsk.

Nebyl jsem odbojář, jen jsem vyjadřoval svůj postoj

„To prostě nebyl odboj, to byl občanský postoj, kdy já jsem prostě stál za tím, co jsem si soukromě myslel," vysvětlil Hradílek ČT24.

Původní návrh zákona diskvalifikoval odbojáře za členství v KSČ nebo v Lidových milicích. Nyní by to nemělo vadit, pokud boj proti režimu převažoval. Rozhodovat by mělo ministerstvo obrany. Sociální demokraté ale chtějí, aby o tom rozhodovala devítičlenná komise.

"Ministerstvo obrany je politickou figurou, jeho náměstci také a o tom, který úředník bude danou věc rozhodovat, rozhoduje přímo ministerstvo," řekl poslanec za ČSSD Jeroným Tejc ČT24.

Náměstek ministra obrany Michael Hrabata (ODS) ale namítá, že v zákoně je přesně stanoveno, kdo splňuje a kdo nesplňuje podmínky.

Ministerstvo obrany může zavalit až 50 tisíc žádostí. Jedná se o stotisícové odškodnění, dorovnání důchodu nebo statut válečného veterána pro toho, kdo bojoval se zbraní v ruce.

V ČR budou samí odbojáři

Podle Konfederace politických vězňů se jedná o příliš atraktivní lákadlo. Předsedkyně konfederace Naděžda Kavalírová tvrdí, že výsledkem bude republika plná odbojářů. Sama by se spokojila jen s morální satisfakcí.

Poslanci mají ovšem jiný názor. Pokud dojde ke schválení zákona, měl by začít platit 17. listopadu 2011.

Související:

• John: Půl hodiny o třetím odboji, zbytek zabralo zdravotnictví 
• Filip popřel třetí odboj. Asi je po lobotomii, hájí ho Bárta 
• Vláda uznala třetí odboj. Jednohlasně