Ke státnímu závěrečnému účtu se už během roku vyjádřil kontrolní i rozpočtový výbor, plénum ho ale nestihlo do voleb projednat. Stát loni hospodařil s přebytkem asi 61,8 miliardy korun. Vláda ho chce využít tak, že ušetří asi 60,81 miliardy korun na státních dluhopisech. Zhruba o 960 milionů hodlá navýšit účty státních finančních aktiv. Ministerstvo financí už před volbami uvedlo, že oddálení sněmovního rozhodnutí o vypořádání přebytku žádné potíže nezpůsobí.

Státní rozpočet budou muset poslanci projednat do konce roku. Pokud by to nestihli, nastalo by rozpočtové provizorium. Zákon o rozpočtových pravidlech stanoví, že pokud Sněmovna schválí rozpočet tak, že nestihne vstoupit v účinnost k 1. lednu, hospodaří stát podle tohoto schváleného rozpočtu. Pokud ale Sněmovna rozpočet do konce roku schválit nestihne, hospodaří stát podle rozpočtového provizoria.

Poslanci budou muset zřídit kromě jiných i rozpočtový výbor, který jim ještě před prvním čtením dá doporučení, jak se základními parametry rozpočtu naložit. Návrh počítá se schodkem 50 miliard. Pokud ho poslanci propustí do dalšího projednávání, už jeho základní parametry, výdaje, příjmy, schodek a způsob jeho vypořádání nebudou moci měnit.

Spolu s návrhem rozpočtu poslala vláda poslancům i návrh výdajových rámců na roky 2019 a 2020. Jde o objem peněz, které může stát v daných letech utratit. Kromě toho obdrželi poslanci návrhy rozpočtů fondu dopravy a fondu bydlení. Na stolech mají i vládní novelu zákona o léčivech, kterou chce vláda schválit zrychleně již v prvním čtení, nebo zprávu o stavu zemědělství za loňský rok.