Legionářská pouť v Rusku začala 5. října a skončí tuto středu. Účastní se jí přes 80 lidí včetně potomků legionářů, válečných veteránů, členů ČsOL, zástupců českého Ministerstva obrany a českých zastupitelských úřadů v Rusku. V plánu akce bylo navštívit desítky míst.

„Československá obec legionářská nese tradici bojovníků za naši samostatnost a je naší povinností u příležitosti 100. výročí těchto událostí navštívit hroby našich padlých předků,“ uvedl řídící tajemník ČsOL Milan Mojžíš. Trasa k uctění památky československých dobrovolníků zahrnovala pietní akty u obnovených válečných hrobů legionářů v Penze, Syzrani, Čeljabinsku, Uljanovsku, Pugačevu, Buzuluku, Jekatěrinburgu, Nižním Tagilu, Kynu, Kunguru a Kazani. Součástí pouti bylo i odhalení nových pomníků ve městech Bugulma a Miass.

Česká republika každoročně do Ruska posílá statisíce korun na údržbu legionářských pomníků a hrobů. Na některých místech se ovšem dosud nepodařilo pamětní desky či památníky odhalit kvůli odporu místních úřadů či obyvatel. „Bohužel na řadě míst stále připomínka našich padlých chybí, ač jsou pomníky dávno vyrobeny; jejich umístění je ruskou stranou blokováno,“ podotkl Mojžíš.

Podle Borovičky bylo přijetí poutníků v Rusku „celkem dobré“. Dnes delegace jednaly s místními samosprávami o nových pomnících, které by připomínaly padlé v Samaře a v bitvě u Lipjag v Povolží. Pomníky jsou již několik let připravené a jejich umístění ruské úřady opakovaně slibují, uvedla obec legionářská. V obci Lipjagi je již vybudován i podstavec, na který by měl být pomník umístěn. Podle ČsOL byl ovšem popsán hanlivými nápisy, které například legionáře označují za vrahy. Za autory nápisů ČsOL označila „místní bolševiky“. Právě proti bolševikům legionáři při své sibiřské anabázi bojovali.

Legie v Rusku byly jednotky složené z dobrovolníků, kteří se hlásili do carské armády a vytvořili Českou družinu. Ta se postupně přeměnila v Československé vojsko na Rusi o síle tří divizí. Legionáři se vyznamenali zejména v bitvách u Zborova a Bachmače proti rakousko-uherským a německým vojskům. Převzali kontrolu nad Transsibiřskou magistrálou, kterou drželi v bojích proti Rudé armádě i s pomocí 63 vlaků o 40 vagónech. Do vlasti se vrátili po strastiplném putování na lodích plujících z Vladivostoku.