Za komunistů prý na konci října Jakla honívali příslušníci Veřejné bezpečnosti. Když později pracoval pro Václava Klause na Hradě, býval 28. říjen deset let snad nejhektičtějším dnem v roce.

„To býval ještě hlavním bodem oslav státního svátku každoroční státotvorný projev, zatímco vyznamenání spíše ceremoniální důstojnou parádou. Dnes zbyla už jen ta paráda a „projev“ se smrskl na komentář rozhodnutí o vyznamenáních. K letošku se mi vybaví demonstrace chystaná na 14. hodinu na Václavské náměstí proti šikaně živnostníků,“ poznamenal Jakl v rozhovoru pro První zprávy.

S nelibostí sleduje, jak znovu přicházíme o svou suverenitu, ale vinu na tom neseme sami, protože se za svou zemi málo pereme. Češi všechno zlehčují, ironizují či zesměšňují a v Bruselu pak s námi mají lehkou práci. Přitom právě 28. října bychom si měli připomínat, že jsme naši samostatnost získali tím, že jsme se rozešli s cizí feudální mocí a vzali náš osud do vlastních rukou. Stinnou stránkou vyhlášení nezávislosti ovšem je rozchod s katolickou církví. Nemůže za to však Masaryk a hloupý postoj tehdejšího kléru. Tak to alespoň vidí Jakl.