V letošním roce si připomeneme výročí 170 let pražského plynárenství. Pražská plynárenská přináší video, které mapuje jeho vývoj od prvopočátků až po současnost. Za vznik českého plynárenství se považuje datum 15.9.1847, kdy byla do provozu uvedena první plynárna. Tehdy stála v blízkosti ulic Sokolovská, Prvního pluku, Pobřežní a ulice Ke Štvanici.
reklama
Jen dva roky po zavedení plynu do Prahy, ulice města osvětlovalo již 534 plynových lamp a kandelábrů. Jenže pak přišel vynález, který rozvoj plynofikace výrazně zastavil. Elektřina, která působila jako vynález z budoucnosti, byla pro plyn doslova zdrcující. Brzy se ale objevila její nevýhoda, což byly velké náklady. Zanedlouho se proto opět vrátil na scénu plyn, jehož využití nacházelo nové možnosti, jako třeba pohon motorů, vytápění, průmyslové využití nebo pro využití v domácnostech.
Na konci 30. let mělo v domácnosti plyn na 30 procent obyvatel a v pražských ulicích svítilo více než 9 tisíc plynových lamp. Pak ale přišla druhá světová válka a zásahy bomb poškozují lampy, přípojky i plynovody.
V roce 1970 denní spotřeba svítiplynu přesahuje 2 miliony metru krychlových. Za svítiplynu se poté pomalu přechází na zemní plyn. V roce 1985 v Praze končí éra pouličního plynového osvětlení a poslední plynové lampy jsou převedeny na elektřinu. Ne ale na dlouho, v roce 2002 byl zahájen návrat plynového pouličního osvětlení do ulic centra Prahy.
Tento článek je uzamčen
Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Líbil se Vám tento článek?
Nezávislost naší redakce můžete podpořit peněžitým darem v jakékoliv výši bankovním převodem na účet:
131-981500247/0100
QR kód obsahuje údaje k platbě, výši částky si určete sami.
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
A co mě zajímá ze všeho nejvíc je, proč se u nás stavby nových úseků dálnic, ale i třeba opravy silnic tak vlečou? Je jedno, kdo je u vlády, ten problém trvá už roky. I třeba sousední Polsko je na tom líp a myslím, že jsou na tom líp min všechny státy EU nebo minimálně na tom není žádný hůř.
Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:
O tuto odpověď jste již vyjádřil(a) zájem. Děkujeme.