V rozhovoru pro internetovou televizi DVTV primář interního oddělení Nemocnice Cheb Stanislav Adamec zdůraznil, že situace v Chebu je natolik kritická, že už službu konající lékařka musela rozhodnout o tom, kdo se dostane na covidové lůžko a kdo, ač covidový pacient, bude mít méně štěstí.

„Lékařka konající službu musela řešit situaci, kdy měla k dispozici jedno covidové lůžko a byli tam v podstatě dva pacienti. Ona se obrátila na krajského koordinátora covidové péče. Ten jí doporučil, aby se obrátila na ředitele chebské nemocnice, který neměl jinou možnost, než potvrdit status quo, takže paní doktorka se musela rozhodnout, že vybere třiapadesátiletou ženu, která neměla přidružené choroby a ta dostala covidové lůžko. A pětaosmdesátiletá pacientka, polymorbidní, a navíc ještě se zlomeným krčkem, skončila na standardním oddělení, kde jí byla poskytnuta maximální péče,“ popsal situaci Adamec.

• Další informace naleznete zde

A zdá se, že situace v Chebu se nadále nelepší.

„Okolnosti nás bohužel stále nutí pacienty selektovat. Musíme se běžně rozhodovat, kterému z pacientů umožníme připojení na plicní ventilátor a kterému ne. Obdobné je to s otázkou umístění pacienta na lůžko pro intenzivní péči,“ uvedl Adamec v sobotu na sociální síti Facebook v nové výzvě, kterou s dalšími občany Chebu poslal do médií.

Pochmurný obrázek vykreslil pan primář i v rozhovoru pro časopis Respekt.

Nemocnice v Chebu prý musí den co den odsunout 10 až 15 pacientů do jiné nemocnice, aby měla místo na nové příjmy.

„Čím víc pacientů přijmeme, tím víc jich to poté generuje na intenzivní péči, ale ta je kapacitně omezená. A tak musíme selektovat, kteří intenzivní péči dostanou. Jestli někdo tvrdí, že to tak není, nemá pravdu – je plno a děje se to,“ řekl jasně Adamec.

• Celý rozhovor naleznete zde

Na ambulanci prý skoro pořád čeká 4 až 5 covidových pacientů, kteří ulehnou na standardní covidové lůžko, až se podaří některé jiné pacienty odsunout. Necovidová lůžka teď nemocnice v podstatě nemá. Stav některých covidových pacientů už je ale tak vážný, že jim nemocnice již nemůže pomoct, a pokud mají přežít, je třeba je odsunout.

Stále také platí, že nemocnice musí vybírat, koho vlastně umístí na covidové lůžko a koho už ne.

„Jakmile se u starých lidí spojí covid s dalšími chorobami, výsledky bývají špatné, úmrtnost je vysoká. Za normálních okolností, když tu možnost máte, tak tomu člověku šanci dáte. Ale pokud jde o případ, kdy je někomu přes 80 a má další choroby, pak ani nemá smysl ho do intenzivní péče posouvat, abychom nezabírali místo někomu, kdo je perspektivnější. Pokud vyčerpáte lidské a materiální zdroje, musíte přistoupit k určité selekci. To se prostě děje,“ řekl bez obalu Adamec.

„Prostě vyberete člověka, který má větší perspektivu. Jednoho na ventilátor dáte a druhého necháte na kyslíku. Když se začne zhoršovat, dostane nakonec morfium, aby se nedusil zaživa, a umře. Je to standardní každodenní proces,“ dodal pochmurně.

V rozhovoru pro Deník N doplnil, že léky, o kterých se říká, že jsou dobré na léčbu covidu, pomáhají jen v prvních fázích onemocnění. Lidé se ale často dostanou do nemocnic až s těžkým zápalem plic a těm už léky nepomáhají. Jen kyslík.

• Další informace naleznete zde

V těžkém stavu nedávno skončil i šestatřicetiletý muž bez přidružených nemocí. Skončil na mimotělním umělém oběhu – ECMO.

Primář problémy v Chebu a okolí přičítá tomu, že se region potýká s britskou mutací koronaviru, která je agresivnější.

Nemocnici v Chebu by se přitom dalo pomoct, kdyby vláda požádala o převoz několika pacientů do Německa. Kabinet to však odmítá s tím, že to není nutné, protože jinde v České republice je k dispozici dost volných lůžek. Podle Adamce je ale problém v tom, že tato volná lůžka jsou občas dost daleko od Chebu. Nebezpečně daleko. I víc než 100 kilometrů.

Adamec nechápe, proč se premiér Andrej Babiš chová tak, jak se chová.

„Nechápu to, zřejmě je to fanfarónství a nechtějí přiznat chybu. Nebo nám to chtějí dát sežrat za to, že ANO tady v kraji skončilo v opozici,“ uvedl Adamec.

Převozy do Německa by podle něj mohly být i levnější než vrtulníkové transporty pacientů po republice.

„Ano. Kdyby si někdo spočítal náklady na let vrtulníku, kolik nás stojí připravená posádka v pohotovosti, a srovnal to s náklady na péči v Německu, které máme pár kilometrů vedle, možná to vyjde nastejno. Transport pacienta do německé nemocnice do padesáti kilometrů a léčení možná vyjde nakonec i levněji,“ konstatoval.