Středula hned v úvodu otevřel třaskavé téma. Škodovka omezuje výrobu automobilů, a to kvůli nedostatku čipů. Podle Středuly tady téměř v přímém přenosu nesledujeme nic menšího než geopolitický střet, protože zatímco korejské automobilky působící v Česku mají dost čipů, konkurenční automobilky nikoliv.

„Ten problém s čipy je problém geopolitický, protože je zřejmé, že např. jihokorejské automobilky jsou kryté, zatímco jiné automobilky kryté nejsou. Navíc čipy se dávají tam, kde jsou s vyšší marží, to znamená do mobilních telefonů nebo do tabletů, a ne automobilkám, kde ta celosvětová spotřeba je devět až deset procent,“ uvedl Středula. „To je opravdu vážná věc. Čipy a celý ten souboj o ně není jen věcí čipů jako takových, ale je to skutečně geopolitický problém, který se využívá pro vyrovnání či získání nějaké výhody i v tom celosvětovém prostředí,“ dodal.    

Čeští subdodavatelé, kteří spolupracují s velkými automobilkami, mohou podle něj mít opravdu velké problémy a bude třeba jim pomoct. „Ten náklad se dá odhadovat v řádu jednotek miliard,“ upozornil Středula s tím, že vláda bude muset řešit cestu, jak k lidem pomoc dostat. V tuto chvíli lze využít program Antivirus.

Ivan Pilný vyjádřil lítost nad tím, že dosud nelze využívat českou podobu kurzarbeitu. Kdyby takovýto program již existoval ve funkční podobě, bylo by to lepší. Bylo by to lepší, protože se neudržuje umělá zaměstnanost, ti lidé chodí do práce a mají nějaké povinnosti,“ pravil Pilný s tím, že v programu Antivirus podobné povinnosti neexistují a podle Pilného je to velká chyba.

Michalik litoval, že odcházející vláda Andreje Babiše (ANO) nekonzultuje ekonomické otázky s možnou příští vládou Petra Fialy. Přitom když to jde v oblasti zdravotnictví, jak to ukazují rozhovory odcházejícího ministra zdravotnictví za ANO Adama Vojtěcha s expertem koalice SPOLU Vlastimilem Válkem (TOP 09), mělo by to jít i v otázkách ekonomických.

Když dostal znovu slovo Středula, konstatoval, že Česko má ještě jeden velký problém.

„Problém je, že za těch třicet let byla jen jednou přijata strategie hospodářské politiky, a to v roce 2004. Od té doby žádná taková nebyla, nikdo se tomu nevěnuje a Česká republika neví, kam směřuje. Neví to ani občan, neví to ani důchodce a neví to ani podnikatel. A to je zásadní záležitost pro směřování,“ zdůraznil Středula.

Podle Pilného jedním z takových zásadních kroků hospodářské strategie republiky musí být odklon od závislosti na automobilovém průmyslu. Zastupiteli ANO v Praze Pilnému se však zdá, že dosluhující vláda Andreje Babiše jde přesně opačnou cestou a debatuje tady o vzniku testovací dráhy pro BMW a další věci, které povedou spíše k tomu, že se nestaneme onou vědomostní ekonomikou, o které se tolik mluví, a jen dále prohloubíme podobu české ekonomiky jako montovny.

Středula: Nám tady hoří dům

Ale podle Středuly český stát musí pomoct automobilkám, hrozí nám větší ekonomické problémy, než přinesl covid. „Škodovka má v těch významných výrobcích největší propad. To opravdu není legrace,“ zahřměl Středula.

„Nám hoří dům a my nemáme čas diskutovat o tom, jestli ty základy toho bytového domu byly postaveny dobře, nebo špatně,“ volal v jednu chvíli ve studiu.

Michalik okamžitě kontroval, že za to nemůže jen nedostatek čipů na trhu, ale také skutečnost, že v Číně už Škodovce vyrostla velká konkurence a Škodovka se na těchto trzích v podstatě už ve větším měřítku neprosadí. Tak to vidí expert STAN. 

„Jestliže budeme sanovat automobilový průmysl tím, že budeme udržovat program Antivirus, tak se nikam nedostaneme,“ ozval se po Michalikovi Pilný. A jedním dechem připomněl evropský Green Deal, který sice chrání životní prostředí, ale české ekonomice ne vždy prospívá. „V jeho (Green Dealu) realizaci jsme nedokázali zvednout žlutou kartu,“ volal ve studiu Pilný.

„Promiňte, ale to je přece věc Babišovy vlády. Ta mohla dát žlutou kartu,“ ozval se Moravec.

„To je naprosto pravda, že se to mělo stát,“ přitakal Pilný. Ale jedním dechem dodal, že budoucí vláda bude v této věci razantnější.

Michalik okamžitě připomínal, že Polsko dokázalo v této věci postupovat rázněji a vyjednalo si některé výjimky. Babišova vláda toho nebyla schopna. Nebyla schopna prosadit jádro jako bezemisní zdroj, a to je velký problém.

Pilný poté ukázal na další problém.

„Já bych chtěl připomenout, že výroba jedné megawatthodiny energie, co se týká prostorové náročnosti na obnovitelné zdroje, je stonásobně větší, než je výroba tradičním způsobem. Takže toto je dopad na životní prostředí,“ upozornil exministr financí.

Michalik proti tomu postavil problémy, které s sebou může přinést globální oteplování, pokud ho nebudeme řešit.  

V tu chvíli do debaty znovu rázně vpadl Středula.

„Mně se tady líbí, jak ministr financí z hnutí ANO diskutuje s potenciálním členem vlády a teď si tady vysvětlujete, co že by se mělo udělat. Jenže ono už se udělalo. A udělalo se špatně. Tady se přijímala rozhodnutí, aniž se vědělo, jaký je dopad na obyvatele. Vůbec to nikoho vlastně nezajímalo. Český premiér jel do Bruselu, přijel s Green Dealem, tady se všichni z toho skoro děsili, protože to ani nepřečetli a neznali analýzy. Ani na průmysl, ani na lidi,“ rozčiloval se Středula.

V červnu se podle Středuly situace opakovala, protože Babišův kabinet udělal stejnou chybu podruhé.  Středula proto doufá, že to budoucí vláda napraví, protože už tuší, jak to udělat. „Učila se osm let. Sto dní hájení považuji za nebezpečné,“ připomněl Středula osm let vlády Andreje Babiše.

Pilný: Fialova vláda bude mít velký problém. Úplně špatně

Když dostal znovu slovo Pilný, udeřil na možnou příští vládu Petra Fialy (ODS). Pokud by tato vláda chtěla rozpočtu rychle pomoct, musela by rychle vrátit superhrubou mzdu, a tím fakticky zvýšit daně.

„To ovšem vyžaduje velkou politickou odvahu, muselo by se to udělat hned a je to prostě nereálné. Ten problém, který příští vláda pravděpodobného premiéra Petra Fialy bude mít, je, že ona hlasovala pro zrušení superhrubé mzdy. Je to stomiliardová sekera v době, kdy to prostě bylo úplně špatně. Žádné nízkopříjmové skupině voličů to nic nepřineslo, byl to prostě politický zápas o střední třídu. Byla to jedna z věcí, která rozvrátila veřejné finance,“ hřímal Pilný.

Podle Michalika bude možné ušetřit zrušením slev na jízdném, zrušením některých daňových výjimek a dalších věcí. Konkrétní body ale bude třeba ještě dojednat. 

Současný návrh rozpočtu na příští rok tak jako tak stojí na hliněných nohách a podle Michalika bude třeba do něj zasáhnout.

Podle Středuly bude třeba také nahlas říct, že největší daně v české společnosti platí zaměstnanci a důchodci a s tím je třeba něco udělat.

Pilný s Michalikem se shodli na tom, že je třeba zpřístupnit práci na poloviční úvazek, tak aby to bylo výhodné pro zaměstnavatele i zaměstnance. A Středula okamžitě varoval, že než politici zasáhnou do trhu práce, mají se seznámit s reálným stavem věcí na trhu práce.

Pozor si musejí politici dát i v oblasti exekucí. Středula má za to, že je nutné podívat se na to, jak je možné, že některé společnosti poskytují půjčky za neuvěřitelné úroky. Pilný kontroval, že si sami lidé musejí říct, u koho a za jaký úrok si půjčí. A v tu chvíli se Středula pořádně rozjel.

„Když půjčíte obyčejnému člověku, který si půjčí nějaké malé peníze, protože např. v době covidu musel koupit počítač, tak si půjčil, a tento, když zemře, tak i někdo, kdo převezme dědictví, tak bude muset tento dluh zaplatit. A naproti tomu někdo, kdo udělá firemní dluh 19 miliard korun, tak je v klidu. A takto to nelze. To se musí změnit,“ hřímal Středula.

Nakonec došlo i na zvyšování cen energií. Pilný připomínal, že příliš nelze ovlivnit ceny plynu, ropy a elektřiny na světových trzích.

Středula varoval, že pokud by se DPH u energií snížila na nulu, státní rozpočet se bude muset vyrovnat s dalším daňovým výpadkem až ve výši 30, či dokonce 40 miliard korun.

Na druhé straně ale politici neřeší energetickou chudobu, nedostatek energie pro jednotlivce i firmy. Podle Středuly by tento problém politici řešit měli. Nejen čeští politici, ale všichni evropští politici.