Rasismus v novém hávu - antirasistické hnutí. Bašta varuje a připomíná hrůznou událost z historie. K té prý jistě směřujeme

21.06.2020 7:43 | Zprávy

Někdejší diplomat, politický analytik Jaroslav Bašta píše o novém náhledu na dějiny, který doprovází návrat starého známého rasismu v novém hávu. Varuje, že snahy dnešních pokrokářů dosáhnout dějinné spravedlnosti tříděním podle barvy pleti mohou skončit jako v Choustníkově Hradišti v únoru 1945 zabíjením bezmocných lidí kvůli rasistické ideologii, která tehdy zachvátila všechny vrstvy německého národa.

Rasismus v novém hávu - antirasistické hnutí. Bašta varuje a připomíná hrůznou událost z historie. K té prý jistě směřujeme
Foto: Hans Štembera
Popisek: Jaroslav Bašta

Tuto sobotu se v Choustníkově Hradišti již po osmnácté konala pietní vzpomínka na oběti pochodu hladu, chladu a smrti, který obcí procházel v únoru 1945, připomíná Bašta ve svém pravidelném nedělním komentáři na serveru Prvnízprávy.cz.

Tehdy se vězni, kteří pocházeli z některých pobočných táborů koncentračního tábora Gross-Rosen v Dolním Slezsku, měli přesunout dále do Německa. „Šli v chatrném oblečení a hladoví, takže řada z nich se hroutila vyčerpáním. 179 z nich bylo zde zavražděno. Podíleli se na tom nejen příslušníci SS z doprovodu transportu, ale také místní četníci a členové organizace NSDAP (Nacionálně socialistické německé dělnické strany) v Choustníkově Hradišti,“ přibližuje Bašta jeden z historických milníků.

Pro situaci v tehdejší vzorné nacistické župě Sudety tři měsíce před koncem druhé světové války je charakteristické, že místní občané neviděli žádný morální problém přispět k vítězství Velkoněmecké říše zabíjením bezmocných lidí, jejichž jediným proviněním bylo to, že kvůli vyčerpání hladem a zimou již nemohli jít dál.

„Hlavní motiv pachatelů představovala rasistická ideologie, která během 12 let zachvátila všechny vrstvy německého národa. Němci uvěřili, že jsou panskou árijskou rasou předurčenou k nadvládě nad podlidmi zatíženými dědičným hříchem svého původu a svých dějin. Takže ty, které v mrazivých únorových dnech roku 1945 bestiálně ubíjeli, nepovažovali jen za zločince a nepřátele státu, ale především za podlidi,“ připomíná někdejší diplomat.

Od té doby uplynulo 75 let, a náhle jsme nejen u nás v Česku konfrontováni s jiným výkladem dějin, v němž se příliš nemluví o tom, co se odehrálo mezi 30. lednem roku 1933 a 9. květnem 1945, o to více se však zdůrazňují zločiny spáchané v těsně poválečném období, všímá si Bašta.

„V Pobaltí, na Ukrajině a také v Praze-Řeporyjích se stavějí památníky esesákům. Doprovází to bourání a hanobení pomníků vítězů nad nacismem a fašismem. Tuto revizi dějin již v Praze odskákaly sochy maršála Ivana Koněva a Winstona Churchilla, ve Francii Charles de Gaulle. Místo nich nám nabízejí hrnečky s Adolfem Hitlerem a kalendář s nacistickými válečnými zločinci,“ glosuje současnou situaci.

Tento článek je uzamčen

Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: nab

Mgr. Ivan Adamec byl položen dotaz

Souhlasíte s tím, že dopravní infrastruktura je páteří ekonomiky?

A co mě zajímá ze všeho nejvíc je, proč se u nás stavby nových úseků dálnic, ale i třeba opravy silnic tak vlečou? Je jedno, kdo je u vlády, ten problém trvá už roky. I třeba sousední Polsko je na tom líp a myslím, že jsou na tom líp min všechny státy EU nebo minimálně na tom není žádný hůř.

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Pravda o „eko“ plastech. Televizní legenda nepotěší fanatiky

22:06 Pravda o „eko“ plastech. Televizní legenda nepotěší fanatiky

„Dělají to, jen aby se cítili dobře,“ říká novinář John Stossel o environmentálních organizacích vyb…