Tsipras poslední návrh řešení obdržel na středečním setkání mimo jiné s šéfem Evropské komise Jeanem-Claudem Junckerem. Zdůraznil, že chce dohodu, která přinese konec úsporných opatření a zajistí oddlužení země. Zároveň chce konečně utnout debaty o možném odchodu Řecka z eurozóny.

"Návrhy předložené věřiteli jsou nerealistické," řekl Tsipras. "Řecká vláda nemůže souhlasit s absurdními návrhy". Podle něj je ale země blíže k dohodě než kdy předtím, protože návrh Atén není "lhostejný" vůči potřebám věřitelů. Avšak těm požadavkům, které premiér označil za "vyděračské", se země nepodrobí. Není prý "jediného řeckého poslance, který by hlasoval pro zvýšení ceny elektrického proudu o deset procent".

Řecká opozice Tsiprase nešetří

Podle Tsiprase zůstává strategickým cílem jeho vlády restrukturalizace mohutného řeckého dluhu a přerozdělování příjmů země ve prospěch většiny obyvatelstva. Atény se také dál zasazují o zvrácení deregulace pracovněprávních vztahů. Vláda rovněž požaduje zajištění mohutných investic, které umožní "šokové" oživení ekonomiky.

"Nastal čas, aby všichni jak v Řecku, tak v Evropě dokázali, že hledají řešení, nikoli že usilují o ponížení jednoho národa. Jinak dosáhnou zcela opačného účinku," prohlásil také řecký premiér.

Vůdce největší opoziční strany, pravicové Nové demokracie, a bývalý premiér Antonis Samaras obvinil Tsiprasovu vládu z toho, že za měsíce svého působení nedokázala vyjednat zhola nic. Země je podle něj vystavena přísnějším podmínkám věřitelů, než jakým čelila předchozí vláda. Samaras také oponoval Tsiprasovu tvrzení, že se jeho vyjednavačům podařilo vymoci na věřitelích nižší cílovou úroveň primárních přebytků v příštích letech, než původně požadovali. Zdůraznil, že nejde o výsledek vyjednávacího umění, ale zhoršených ekonomických ukazatelů země. Co Řecko získává na nižších přebytcích, prostě ztrácí na nepříznivém vývoji hospodářství, upozornil Samaras.

Lídé vládě věří, zatím

Podle expremiéra není nyní ani na pořadu dne uspořádání předčasných parlamentních voleb, protože by byly pro zemi s nedostatkem finančních prostředků příliš velkým soustem. Pokud by se konaly, mohly by se stát i formou jakéhosi referenda pro nebo proti setrvání v eurozóně a vůbec v Evropské unii.

Podle nejnovějšího průzkumu veřejného mínění schvaluje stále 60 procent Řeků vyjednávací taktiku nynější vlády. Ale 47 procent jich je pro přijetí návrhů věřitelů, zatímco 35 procent jich je proti, uvedla agentura Reuters.