Válka na Ukrajině je podle Robejška důsledkem dlouholetých a po staletí neměnných mocenských ambicí. „Moskva si chce rozšířit svůj územní prostor na úkor Ukrajiny a získat lepší kontrolu nad svým geopolitickým předpolím, a to je asi to nejdůležitější. A zároveň jde o oslabení západního vlivu v bezprostřední blízkosti Ruska a na Ukrajině,“ popisuje Robejšek zájmy Ruska v rozhovoru pro Svobodné universum.

I Západ ale podle něj má na Ukrajině své mocenské zájmy, které konflikt pomohly eskalovat. „Ze strany Západu se pod postojem Svobodu Ukrajině skrývá zájem o nové trhy, o vliv na bezprostřední blízkost Ruska a zajištění surovinových dodávek, ale třeba i o to, jak pro oba spolky, tedy EU a NATO, zajistit další úlohy, protože všechny spolky žijí a udržují se jenom tím, že plní nějaké nové funkce. Takže eventuální integrace nebo příprava na vstup Ukrajiny do těchto spolků je v zájmu Západu,“ odhaluje Robejšek úlohu Západu ve hře o Ukrajinu.

Samotný konflikt podle něj není třeba přehnaně dramatizovat, co se týká dlouhodobých vztahů světových mocností. „Mocenské zájmy tady byly vždycky, jenom se jinak operacionalizují, to znamená, převádějí do konkrétní politiky, a někdy vyústí do konfliktu. To je nešťastná konstelace, ale v historii světové politiky není nějak neobvyklá,“ říká Robejšek, kterého ale prý překvapilo, že šel Vladimir Putin až tak daleko.

Nejde ale podle něj o trvalé spálení mostů mezi Ruskem a Západem, i když to dnes tak vypadá. „Je to spíše povrchní obraz mediálního a společenského vlnění. Fakticky platí, že nemáme žádné věčné nepřátele, a nemáme žádné věčné přátele – máme jen věčné zájmy. A když tyto zájmy budou najednou fungovat v jiném spojení, tak si klidně umím představit koalici Spojených států s Ruskem proti Číně. Teď se zdá být vyloučená, ale to nic neznamená,“ upozorňuje Robejšek, že žádné spojenectví ani nepřátelství netrvá věčně.