Ekonom popisuje, že je nyní poradní ekonomický sbor ústředního krizového štábu rozdělen do několika pracovních skupin. „Máme tak skupinu, která se intenzivně zabývá okamžitými, zejména fiskálními opatřeními. Tedy například kurzarbeitem, kompenzací situace subjektů, které byly nejvíce postiženy. Součástí této pracovní skupiny jsou zejména ekonomové, kteří jsou specialisté na veřejné finance. Dále máme pracovní skupinu, která se zabývá dodávkami likvidity do systému jak z pohledu bank, tak z pohledu podniků. A vlastně i z pohledu domácností,“ popisuje. Třetí ze skupin se pak zabývá reflexí dění v Evropě.

K očekávanému obnovení Národní ekonomické rady vlády (NERV) říká, že by byl rád, aby stejně jakožto v minulosti byla výsledkem nějaké koaliční dohody. „Už jenom aby se zamezilo tomu, aby skupina ekonomů v rámci ústředního krizového štábu byla vnímána jako skupina spojená s Ministerstvem vnitra a s osobou pana Hamáčka a skupina při Ministerstvu průmyslu a obchodu zase s osobou pana Havlíčka,“ podotkl.

Díky zkušenostem z velké recese jsme podle ekonoma více připraveni z pohledu rizik. „Česká republika má výhodu právě v tom, že si vzala makroekonomickou disciplínu k srdci poměrně výrazně, naše zadlužení na úrovni okolo 30 procent HDP je jedno z nejnižších v celé Evropě, a nyní tak máme docela velký polštář a prostředky, jak se vzniklou situací bojovat. To je rozdíl oproti zemím, jako jsou třeba Itálie, Francie či Španělsko, které jsou koronavirovou epidemií zasaženy poměrně výrazně, fiskální prostor je relativně malý,“ zmiňuje.