Maďarský premiér Viktor Orbán označil summit za ztrátu času, protože se nepodařilo pohnout s tématem, které unii pálí nejvíc – s migrační krizí. Italský premiér Matteo Renzi byl obdobně rozladěn, ale velmi pravděpodobně stál proti Orbánovi v opačném názorovém táboře. Slovenský premiér Robert Fico a český premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) si naopak výsledky summitu velmi pochvalovali.

Kdo má pravdu? V pátečních Událostech, komentářích ČT o tom diskutovali státní tajemník pro evropské záležitosti Tomáš Prouza (ČSSD), europoslanec Stanislav Polčák (STAN a TOP 09) a politolog Jacques Rupnik.

Nechápu, proč nebyla pozvána Velká Británie, rozčiloval se Polčák

„Přestali jsme si vyčítat minulost a zaměřili jsme se na to, co je důležité. Důležité je zajistit bezpečnost,“ zdůrazňoval Prouza. Jak? Mohli bychom se inspirovat ve Spojených státech, protože Američané rozhodují o tom, jestli si pustí člověka do země, ještě než si sedne do letadla. „Na hranicích budeme výrazně přísnější, ale také budeme víc pomáhat mimo Evropu.“ Taková je podle Prouzy pozice Česka i Německa. „Co se týče Viktora Orbána, tak k tomu se těžko něco říká, protože on vždycky velmi rád provokoval,“ posteskl si státní tajemník.  

Dnes je to prý v Evropě tak, že konečně máme jasný plán, co se má stát a kdy se to má stát. V minulosti podobné harmonogramy chyběly. Proto je prý dnes namístě spíše optimismus českého premiéra Sobotky, než skepse premiéra Orbána. Je třeba si říci, že často je mnohem levnější střežit hranice 500 kilometrů daleko a koordinovat v tom bezpečnostní a vojenskou spolupráci.

Polčák byl podstatně ostřejší. Summit nevnímá jako osudový, protože je otázka, zda se podaří naplnit to, co bylo dohodnuto. Jednání evropských lídrů prý notně poškodila jedna dětinská hra. „My jsme nevěděli, s jakým stanoviskem jel premiér Sobotka na summit. A já vůbec nechápu, proč nebyla pozvána Velká Británie, protože my to s ní přece musíme diskutovat. Mně to vyloučení Velké Británie ze summitu připadalo jako dětinská hra a Česká republika je bohužel součástí této hry,“ kroutil hlavou europoslanec. 

Rupnik: Merkelová měla noblesní důvody ke zrušení Schengenu, ale...

Lídři EU nemají na vybranou a musí řešit dnešní palčivé problémy, zahájil svůj komentář k aktuálnímu dění v Unii. „Buď ty problémy skutečně pojmenujete, budete o nich otevřeně mluvit, nebo se v EU vytvoří určitá dělítka,“ varoval. Před dvěma lety jsme měli Grexit, teď máme britský odchod a tak dále, vykreslil situaci.

EU se už názorově posunula. „Není to tak dávno, co české předsednictví EU hlásalo Evropa bez bariér a teď tu máme Evropu, která se brání,“ popsal určitý vývoj politolog. Osudová otázka zní, jak tyto roviny skloubit. „Evropa je mašina na hledání konsenzu,“ zaznělo také z úst politologa. Pravda, u kvót na uprchlíky to bylo jinak, jenže nesmíme zapomínat na to, že systém povinných kvót stále neplatí.

„Loni kancléřka Merkelová otevřela hranice a zrušila Schengen. Měla pro to noblesní důvody, ale o tom teď nechci mluvit. Vy jako politik přece máte povinnost vytvořit okamžitě Schengen 2. ... Je to o to palčivější, že tu máme krizi na východě a krizi na jihu a navíc se musíme vypořádat s terorismem. ... Je to těžké, ale dalo by se vůbec postupovat jinak?“ ptal se.

„Mohlo by dojít k rozpadu Unie? Vy tu máte šedesát let integrace a najednou někdo řekne, tak to demontujeme. Ale vy nevíte, kde přesně začínáte a nevíte, kde přesně skončíte. Víte, někdo pořád říká Brusel, ale kdo je to Brusel? To politici jednotlivých členských zemí rozhodují, to oni teď mají summit, kde to musí probrat. Copak to rozhoduje nějaký úředník v Bruselu?“ tázal se dál host.

Z úst Rupnika také zaznělo, že EU potřebuje volný trh, ale tento trh musí mít také nějaká pravidla. Bez pravidel to nejde. Češi, Moravané a Slezané by si měli uvědomit, že bez EU neobstojí v konkurenci s Čínou či Spojenými státy. My máme šanci v globální ekonomice uspět jen jako členové tohoto společenství.

Nakonec jasně řekl, že o dalším osudu EU rozhodnou její občané v demokratických volbách. „V těch příštích volbách v Německu, ve Francii ale i v Itálii, tam se bude rozhodovat o Evropské unii. Ta se teď podepsala do politiky každé země, takže o osudu EU se rozhoduje všude,“ uzavřel.