Česká ekonomika je podle Švejnara v hluboké krizi. „Dokonce větší, než si mnozí představujeme. Ten náraz, který přišel začátkem roku, byl ohromný. Je to nejenom u nás, ale všude ve světě. Je nutné tomu čelit a ten vzestup bude poměrně pomalý,“ uvedl Švejnar. Podle jeho slov si vedeme poměrně dobře, protože máme relativně malý dluh vůči HDP. Záleží na nás, jak toho využijeme. 

Jdeme podle Švejnara nyní správnou cestou, nebo je co zlepšovat? „Je potřeba, abychom zamezili tomu, že podniky budou krachovat. A aby jednotlivci a rodiny neodkládali spotřebu, aby stimulovali... je důležité, aby vláda tyto aspekty stimulovala. Vláda to do určité míry dělá. Je otázka, zda investice budou opravdu chytré a budou mít ten multiplikační efekt a zda daňová reforma pomůže těm, kteří jsou na tom nejhůř,“ uvedl. Švejnar také zdůraznil, že jsme závislí na exportu, takže bude záviset i na okolních státech. 

Příchod druhé vlny označil Švejnar za špatnou zprávu. „To vzplanutí, které vidíme, je exponenciální, zrychluje se. Je potřeba zásadních kroků, pokud k nim rychle nedojde, může dojít k rychlému promořování, že to může mít negativní následky nejenom společenské a zdravotní, ale i ekonomické,“ míní Švejnar a upozorňuje na to, že i když vláda nezavře podniky, tak je-li nákaza silná, lidé reagují tak, že de facto dochází k uzavření. 

Že jsme se odrazili, Švejnar nepopírá, ale ten pokles byl podle něj tak silný a prudký, že abychom dosáhli toho, kde jsme byli na konci minulého roku, tak bychom museli vidět silný vzestup. „Může dojít ke zpomalení, doufejme, že nedojde ke zvratu,“ uvedl.

Na úroveň před covidem se Česká republika vrátí podle nejčerstvějšího odhadu Ministerstva financí až v roce 2023. Prognóza vychází z předpokladů, že kvůli pandemii vláda nepřijde s dalšími významnými plošnými restrikcemi. „Všechny odhady musíme brát s určitou rezervou,“ uvedl. Ministerstvo financí počítá letos s poklesem ekonomiky o 6,6 procenta a za rok s růstem o 3,9 procenta. Podle Švejnarových slov bude záviset mimo jiné na posledním čtvrtletí.

Kabinet Andreje Babiše (ANO), kdy Švejnar byl mimo jiné členem některých z poradních týmů, má podle něj scénáře vývoje. „Jsou tam návrhy, které jsou doporučené vládě. Nynější úpravy daňového systému nebo dávky pro důchodce ale nebyly konzultovány s Národní ekonomickou radou vlády. Tyto poradní orgány mají jenom omezenou možnost pomoci,“ sdělil. 

Co může být podle něj klíčové, je, že se před Českem uzavírají okolní státy. „Bohužel nejenom z hlediska cestování lidí, ale je to i pro ekonomiku jako takovou. Jsme totiž velmi otevřená ekonomika a ty kontakty jsou velmi potřebné,“ sdělil Švejnar. „Bude záviset, jak dlouho toto omezení bude trvat,“ dodal. 

Švejnar také vnímá nálady obyvatelstva, kdy přecházíme z extrému do extrému. Z disicplinovanosti přecházíme ke shlukování, shromažďování, nepoužívání roušek. „Jsme jednou ze zemí, kde se to nyní velice rychle rozšiřuje. Je to velice vážné a lidé to musejí vzít v potaz. A i když je to nepříjemné a chápu to, že lidé nechtějí omezení, ale z hlediska celospolečenského jsme jedině takovými zásahy schopni zastavit tu rychlost nákazy, kterou nyní vidíme,“ dodal.

Závěrem pak Švejnar hovořil o superhrubé mzdě, kdy podle něj její zrušení nejvíce pomůže těm, kteří mají vyšší příjmy. „Mnohem lepší by bylo, kdyby vláda snížila odvody, to by pomohlo i nízkopříjmovým lidem. Snížení odvodů by bylo zkrátka mnohem lepší, zrušení superhrubé mzdy není krokem tím úplně správným směrem,“ uzavřel.