V dobách, kdy působila jako ministryně zahraničí USA, měla Hillary Clintonová na veškerou pracovní komunikaci jeden soukromý e-mail, ačkoliv měla k dispozici i e-mail na vládním serveru. To však odporovalo zákonům, jelikož každý kus komunikace musí být zaznamenán v národním archivu. Výsledkem bylo, že ministerstvo zahraničí začalo postupně e-maily po důkladné úvaze zveřejňovat.

Zdá se však, že jejich kontrola nebyla dostatečná, a na povrch tak prosakují informace o událostech v Libyi po svržení Muammara Kaddáfího, o důvodech, které vedly francouzského prezidenta Nicholase Sarkozyho k intervenci, i o tom, že ministryně zahraničí USA měla svého vlastního špióna, který jí poskytoval výsostně citlivé informace. O tom, jak se k nim dostal, lze však pouze spekulovat.

Shodou okolností bylo zveřejněno celkem 1 340 e-mailů, na jejichž přečtení však již potřebujete mít bezpečnostní prověrku, a sedm z nich bylo dokonce ohodnoceno na úroveň tajné.

A právě poslední várka zveřejněných e-mailů by mohla Clintonové velmi přitížit ve snahách stát se prezidentkou USA. Vyplývá z nich totiž, že v Libyi se speciální jednotky objevily ani ne měsíc po prvních protestech a také že některé důvody, jež vedly k sesazení Muammara Kaddáfího, jsou prostě a jednoduše vykonstruované fámy, které se nezakládají na pravdě.

Hlavním hrdinou nejkontroverznějších konverzací je však Sydney Blumenthal, bývalý poradce někdejšího prezidenta Billa Clintona, novinář, aktivista a spisovatel. Ten se totiž pro Clintonovou stal zdrojem mnoha informací z Blízkého východu, přičemž mnohé zpravodajské agentury jen tápají nad tím, jak se někdo, kdo již dlouho nezastává žádnou oficiální pozici ve vládě, může k takovým informacím dostat. A k tomu tak rychle a s takovou přesností.

Z jejich komunikace vyplývá také pro USA již zcela klasický „rozpor, kdy speciální jednotky cvičí ozbrojence, kteří jsou zároveň podezřelí z napojení na al-Káidu“.

Jako velmi zajímavá se však jeví konverzace o důvodech francouzského prezidenta Sarkozyho k započetí intervence v Libyi. „E-mail identifikuje francouzského prezidenta Nicholase Sarkozyho jako vůdce útoku na Libyi s pěti konkrétními důvody na mysli: získat libyjskou ropu, zajistit francouzský vliv v regionu, upevnit Sarkozyho reputaci doma, uplatnit francouzskou vojenskou sílu a zabránit, aby se rozšířil Kaddáfího vliv v takzvané frankofonní Africe,“ uvádí web Antiwar.

Podle nejmenovaného zdroje, jenž v e-mailech platí za vševědoucí studnu informací, se Sarkozy bál toho, že by na základě libyjských nalezišť zlata a stříbra mohla země přijít s vlastní měnou, která by byla alternativou francouzskému franku.

„Přestože tato interní komunikace shrnuje faktory, které vedly Francii (a potažmo NATO) k intervenci v Libyi, stojí za to podotknout, že záchrana životů civilistů mezi nimi podezřele chybí,“ dodává Antiwar s tím, že namísto civilních obětí je největším strachem skutečnost, že by se severní Afrika mohla stát ekonomicky nezávislou a mít svou vlastní společnou měnu.

Konverzace mezi Clintonovou a Blumenthalem však vedly k velmi rozšířené fámě o praktikách libyjského diktátora. Ten totiž údajně krmil svoje vojáky viagrou, a pozvedl tak znásilňování na regulérní válečný postup. Také se tvrdilo, že Kaddáfí nastrčil mrtvá těla na místa, kam dopadly bomby NATO, aby ukázal, že i NATO zabíjí civilisty. Což byly informace, které mnohá média přijala za své i přesto, že je Amnesty International záhy vyvrátila.

V e-mailu totiž stálo, že na základě informací, které se Blumenthalovy zdroje doslechly mezi libyjskými rebely, k těmto věcem došlo, přičemž sám Blumenthal i jeho zdroj o obojím zdůraznili, že tyto skutečnosti nelze nezávisle potvrdit, a je možné, že se tedy nezakládají na pravdě. Bohatě však stačilo, aby tehdejší ministr obrany Robert Gates vynechal frázi o tom, že jde o informace z doslechu, a promluvil o tom v hlavním vysílacím čase.

„Co tento nový e-mail potvrzuje, je skutečnost, že nejenže ministerstvo zahraničí vědělo o nepravdivém základu toho, co Blumenthal označuje za ‚fámy‘, které pocházely od rebelů, ale dokonce ani nic neudělalo pro to, aby zastavilo tyto mylné informace v postupu k nejvyšším představitelům země, jež je označili za pravdivé.“