Kupříkladu lidé, kteří sousedí se solární elektrárnou, nemají jistotu, že jim stavební úřad povolí na pozemku stavět.

Veškeré elektrárny, a to včetně těch slunečních, musí mít kolem plotu dvacetimetrové ochranné pásmo. Navíc podle státních úředníků platí, že pokud si lidé na vytyčení pásma nestěžovali, tak nyní již mají smůlu.

První žaloba

Experti ale takový výklad zákona odmítají, pokud lidé souhlas s ochranným pásmem nepodepsali, tak jsou jejich pozemky volné. Navíc v době vrcholu solárního boomu měly i samotné stavební úřady zmatek v tom, jak to s ochrannými pásmy je.

Podle portálu iHned.cz již kvůli problému padla první žaloba, kterou podal podnikatel Zdeněk Bureš z Vysokého Mýta. "Chystám rozšíření své firmy, což mě bude stát miliony. A pásmo mi to může hodně zkomplikovat," vysvětlil pro iHned.cz majitel autodílny.

Ministerstvo nevidí problém

Úředníci z ministerstva pro místní rozvoj ale vše považují za korektní. "Ochranné pásmo vzniká automaticky podle energetického zákona v okamžiku, kdy příslušné územní rozhodnutí nabude právní moci," uvedl mluvčí Jan Dvořák. Jeho nadřízeným nevadí ani to, že se lidé o vzniku ochranného pásma nemusí dozvědět. Stavební úřady totiž často informace sdělují pouze na úřední desce.

"Ochranné pásmo může zasahovat na sousední pozemky, jejichž majitelé však mají v průběhu územního řízení možnost vznést námitky, a stavební úřad je musí zohlednit," dodal mluvčí Dvořák. V praxi to znamená, že pokud lidé nesledovali bedlivě vývěsku stavebního úřadu, tak nyní již nemají možnost se bránit.

Experti jsou proti

Odborníci na stavební právo ale argumentují, že vznik ochranného pásma je natolik závažným zásahem do cizího majetku, že úřady musí získat souhlas majitelů.

"Vlastníci sousedních nemovitostí jsou nejen účastníky řízení, ale musí být opatřen jejich souhlas," potvrdil portálu hlavní autor současného stavebního zákona advokát Jan Mareček. S tím souhlasí i Jiří Plos z České komory architektů. "Do spisu musí být uložena dohoda," tvrdí rezolutně.

Každý pes jiná ves

Na problém nemají jednotný názor ani místní stavební úřady. Většina z nich se dokonce v povolovacích dokumentech k elektrárnám o institutu ochranného pásma ani nezmiňuje. V Týnci nad Sázavou dokonce úředníci sousedům vzkázali, že informace chybí i v samotném zákoně.

Naopak úřad v Plzni ale nařídil, že se stavba solárních kolektorů musí znovu projednat. Důvodem bylo právě to, že se sousedů nikdo na souhlas s ochranným pásmem nezeptal. "Stavební úřad by měl vyžadovat písemný projev vůle od vlastníků pozemků dotčených ochranným pásmem," vysvětlili pracovníci úřadu.

Čtěte:

Stovky investorů příští rok prodělají na solárních elektrárnách

Senátoři nechtěli do zákona o zdanění fotovoltaiky zasahovat