Žádosti o odškodnění by podle předlohy posuzovalo Ministerstvo zdravotnictví, které by náhradu za způsobenou majetkovou i nemajetkovou újmu vyplácelo do půl roku od doručení žádosti, pokud chybu neudělal očkující lékař či výrobce vakcíny. Maximální výši odškodnění návrh nestanoví. Ministerstvo chce postupovat podle občanského zákoníku a podrobnosti stanovit vyhláškou. Odškodnění by se podle odborníků mohlo týkat méně než deseti případů ročně.

Podmínkou odškodnění je žádost podaná ministerstvu do tří let od doby, kdy újma vznikla. Neúspěšní žadatelé by se mohli obrátit na soudy do čtyř let. Předložení podobného zákona slibovalo Ministerstvo zdravotnictví už před třemi lety, kdy se problematikou zabýval Ústavní soud.

Kvůli obtížnému prokazování návrh nevyžaduje důkaz příčinné souvislosti. „Z odborného medicínského poznání vyplývá, že určité případy újmy na zdraví, například anafylaxe nebo anafylaktický šok, branchiální neuritis, encefalopatie, chronická artritida, vyskytnou-li se v určitém čase po očkování, jsou velmi pravděpodobně důsledkem reakce organismu na podání konkrétní očkovací látky,“ uvedlo ministerstvo.

Anafylaktický šok je alergická reakce, při níž se objeví otok, vyrážka, dušení a nízký krevní tlak. Branchiální neuritida je ztráta pohyblivosti paže či ramene, artritida je zánětlivé onemocnění kloubů. Encefalopatie je postižení mozku. V ostatních případech bude ministerstvo posuzovat nárok podrobněji.

V ČR jsou děti povinně očkovány proti devíti nemocem, včetně nepovinných vakcín je to ročně milion dávek. Povinnost vysvětluje ministerstvo ochranou zdraví celé společnosti. Proti infekci jsou v případě vysoké proočkovanosti chráněni i ti, kteří ze zdravotních důvodů očkováni být nemohou. Roste ale počet rodičů, kteří děti očkovat nenechávají nebo to odkládají do vyššího věku, protože je považují za nebezpečné. Závažné nežádoucí účinky ale podle odborníků nejsou prokázány.