Čtením dopisů Milady Horákové ji řečníci připomněli jako manželku a matku, která i ve svých posledních chvílích myslela na své blízké. Zmínili její práci v ženském hnutí a boj za práva žen. Horáková je jedinou ženou, kterou komunisté v 50. letech nechali popravit. Na Pankráci bylo popraveno mezi roky 1949 a 1960 dalších 241 politických vězňů, uvedl generální ředitel Vězeňské služby Petr Dohnal.

„Na počátku roku 1953 se na území tehdejšího Československa nacházelo téměř 16.000 politických vězňů odsouzených za protikomunistický odpor. Mezi popravenými v 50. letech byli i členové sboru vězeňské stráže, například dozorce z pankrácké věznice Jan Horáček. Jeho popravě museli dozorci nastupující na jeho místo přihlížet," řekl Dohnal.

Pankrácká věznice si letos v září připomíná 130. výročí svého vzniku. V období nacistické okupace sloužila nejprve jako vazební věznice, později nacisté popravovali přímo v celách. Ke stejnému účelu ji až do zákazu trestu smrti v roce 1990 využívali také komunisté.

Bývalý politický vězeň Petr Chromý ze Slovenska strávil svůj trest právě na Pankráci. „Když jsem loni procházel tou vstupní bránou, tak mi bylo všelijak... Víte, když jste prošli bránou, prošli jste do jiného světa. Zbavili vás všeho, majetku, rodiny. Zvěrská komunistická strana to zařídila tak, že vám skutečně nic nezůstalo. Ale víte, co nás drželo při životě? Naděje. A tu nám nemohli vzít. A nemohli ji vzít ani Miladě Horákové,“ zavzpomínal.

Právnička a národněsocialistická poslankyně Milada Horáková se za druhé světové války zúčastnila protinacistického odboje. Za činnost v Ženské národní radě ji v období druhé světové války věznilo gestapo. Aktivně vystupovala i proti komunistickému režimu. K trestu smrti byla odsouzena za údajnou špionáž a velezradu. Popravena byla navzdory přímluvám osobností z celého světa. Kde jsou pohřbeny její ostatky, není známo.