Jinak než velkými tématy migrace a spol. začíná Petr Žantovský své pravidelné ohlédnutí za tím nejzajímavějším, co bylo možné v uplynulém týdnu zachytit v médiích. Zaujal ho totiž čtvrteční pořad České televize Máte slovo s Michaelou Jílkovou, který se tentokrát týkal začleňování znevýhodněných dětí do běžných škol. „Za jednu stranu tam byl Václav Klaus mladší, ředitel speciální školy pan Brei a paní Hrindová ze sdružení Naštvané matky, druhou stranu zastupovali náměstek ministra školství Fidrmuc, ředitelka základní školy Kendíková a paní Jelínková, jejíž kvalifikací je to, že je romská matka a má nějakou zkušenost s tím, jak se v tomto směru postupuje,“ uvádí pro ParlamentníListy.cz mediální analytik Petr Žantovský.
Od září příštího roku bude platit novela školského zákona, ve které se mimo jiné hovoří o podpoře znevýhodněných a handicapovaných žáků v běžných školách – tzv. inkluzi. „Je evidentní, že návrh tak, jak je už více než deset let s větší či menší intenzitou prosazován vládou a Ministerstvem školství, je naprosto absurdní a na hlavu postavený, na což ostatně poukazovali ti, kteří mají k oboru skutečně blízko, ať už to byli Klaus nebo Brei. Ale i od lidí z publika zaznívalo, že násilné začleňování dětí, ať už s nějakou lehkou mozkovou dysfunkcí nebo jinou poruchou, je špatně pro jedny i pro druhé, protože v jedněch vytváří pocit méněcennosti, zatímco druhé zdržuje,“ poukazuje mediální odborník.
Stále se rozšiřuje vzdálenost mezi myšlením lidí a rozhodováním elit
Všímal si i názorů diváků, které se během pořadu objevovaly na pohyblivé liště dolního okraje obrazovky. „Z devadesáti devíti procent byly všechny texty v duchu toho, co říkám já, že to je zcela inženýrské, nesmyslné nařízení, které vnucuje Evropská unie jenom proto, aby měla pocit, že panuje a vládne a rozhoduje o každém hnutí každého jednotlivého člověka. Je to jako v Orwellovi nebo v Huxleym. Ale i když všechny ty názory byly proti, tak ministerstvo, Evropská unie i všichni ti rozhodující činitelé si stejně dělají absolutně, co chtějí. Na tomto příkladu se dá nejlépe demonstrovat stále se rozšiřující vzdálenost mezi tím, co si myslí lidé, a tím, jakým způsobem jim je vládnuto, poroučeno a přikazováno,“ domnívá se Petr Žantovský.
Tento článek je uzamčen
Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Jiří Hroník