Po pondělní tiskové konferenci vlády je jasné, že některá odvětví zejména v sektoru služeb budou minimálně na tři týdny nuceně vypnuta. Ihned po zveřejnění omezení se zvedla hlasitá vlna odporu. Do jaké míry se v této zemi začal sjednocovat proud lidí, kteří říkají, že je akceptovatelné, když někteří lidé zemřou, ale že všechna současná omezení jsou ve své podstatě tak kontraproduktivní, že se v celkovém součtu nevyplatí?

Není akceptovatelné nechat umírat lidi bez zdravotní péče. Při přijímání opatření by se měly brát v úvahu širší souvislosti. Problémem však je, jaká opatření byla přijata a zda jejich přijetí může významným způsobem přispět k tomu, že lidé zasažení covid-19 opravdu o život nepřijdou. Bohužel musím konstatovat, že žádný guru z epidemiologie nebyl zatím schopen veřejnosti vysvětlit, proč nejsou schopni identifikovat skutečnou příčinu smrti lidí, kterou dávají do souvislosti s covid-19. Kolik lidí opravdu umřelo jenom na covid-19? Kolika lidem covid-19 opravdu zkrátil život? Kde jsou tato čísla? Za 227 dní, to znamená od 1. 3. 2020 do 12. 10. 2020, umřelo s příznaky covidu 1 106 pacientů. To znamená průměrně za den 4,87 osoby. Myslím si, že medicínská věda je tak daleko, že přinejmenším patologové by mohli dát odpověď na otázku, zda některý z těchto pacientů umřel jenom na covid-19. Bez této analýzy se mohou prezentovaná čísla o počtu mrtvých jevit veřejnosti jako příliš vysoká.

Ale i přes toto strašení ke konci 34. týdne tohoto roku, což jsou posledně známá čísla o celkovém počtu zemřelých v ČR (byla publikována 12. 10. 2020), byl podíl zemřelých ne na covid-19, ale s příznaky covidu-19 na celkovém počtu zemřelých 0,56 %.

Setkal jsem se však s názorem, že se v této souvislosti jedná o čistou manipulaci s veřejností, která má vyvolat ještě větší pocit strachu, možná až zmaru, u velkého počtu obyvatelstva. Proto se nedivím, že určitým skupinám lidí se mohou přijímaná opatření jevit jako naprosto kontraproduktivní a je ničící.