„Schvalovalo se to za zavřenými dveřmi, text rozhodnutí nebyl zveřejněn. Proto lze předpokládat, že není omezen na syrské území. Nebezpečí se může vztahovat na libovolnou zemi,“ prohlásil Turčynov podle agentury Interfax-Ukrajina. Vše podle něj svědčí o tom, že „Rusko se nechystá ukončit vnější agresi a zůstává jednou z hlavních vojenských a teroristických hrozeb pro světové společenství“.

Ukrajinští představitelé obviňují Rusko, že vede proti Ukrajině nevyhlášenou válku a okupuje ukrajinské území na Krymu a v Donbasu na východě země. Moskva přímé zapojení do ukrajinského konfliktu stále popírá.

Turčynov připomněl, že loni 1. března ruští senátoři dali souhlas ke vstupu ruských vojsk na ukrajinské území, avšak ve skutečnosti „ruská agrese na Krymu“ začala už v noci na 27. února, kdy příslušníci ruských speciálních jednotek obsadili regionální sněm v Simferopolu. Čili formální rozhodování v ruském parlamentu o nasazení vojsk je ve skutečnosti „bohaprázdné, slouží jen jako politické krytí již spáchaných zločinů“.

Nasazení ruských sil v Sýrii

I v Sýrii podle ukrajinského představitele ruští vojáci a letadla válčili na straně diktatury Bašára Asada již déle než měsíc, než si včera Putin obstaral v Radě federace politické krytí.

Rada federace, horní komora ruského parlamentu, včera jednomyslně schválila prezidentovu žádost o nasazení ruských sil v Sýrii. Krátce poté ruské ministerstvo obrany potvrdilo první nálety na cíle v Sýrii.

Svolení „agresorovi“ k zásahu v cizině označilo ukrajinské ministerstvo zahraničí za hrozbu pro národní bezpečnost a připomnělo, že obdobné rozhodnutí z loňského března vedlo k „okupaci a anexi autonomní republiky Krym a města Sevastopol a vyvolalo bezprecedentní bezpečnostní krizi v Evropě“.