Běženci se vracejí například do Turecka, kde si myslí, že jim bude líp. „Většina z nich jsou Syřané, kteří v rámci azylu nebo doplňkové ochrany mají v Německu, a tedy i Evropě platné povolení k pobytu. Přesto stejným způsobem, kterým kolem roku 2015 překročili evropské hranice, je nyní chtějí opačným směrem přejít zase zpátky,“ píše MF Dnes.

Na internetu si často lidé radí, jak se tímto opačným směrem vydat, předávají si kontakty na pašeráky a vymýšlí, jak nelegálně přejít hranice. V rámci Schengenu se totiž mohou pohybovat bez omezení, k cestě do Turecka však potřebují vízum.

„Mám pocit, že jsem tu ztratil tři roky života. V Turecku mám partnerku, ale přivést ji sem není jednoduché,“ říká třicetiltý Syřan, jenž chce v Turecku začít od nuly. Mladý muž si stěžuje zejména na to, že se mu v Německu nepodařilo začít žít samostatně.

Nyní se tedy chystá do Řecka, odkud za pomoci pašeráků chce přejít do Turecka. A sílící provoz na řecko-tureckých hranicích je prý veřejným tajemstvím, píše MF Dnes. Německo však o odchodech běženců příliš neví, neboť není příliš možností, jak je sledovat. 

„Spolkový úřad pro migraci ví, že za loňský rok zhruba  čtyři tisíce Syřanů se z Německa vytratily neznámo kam,“ uzavírá MF Dnes.