Zatím není jasné, zda Francouz tuniského původu se hlásil k islámu. „Podstatné je, že to byl Francouz, asi zradikalizovaný. Nešlo tedy o čerstvě příchozího, o uprchlíka, který utíká před Islámským státem. Ale to nebude hrát žádnou roli. Hněv (v Česku jistě) se obrátí zase proti muslimům a uprchlíkům,“ popsal Fendrych. Podle něj je čím dál těžší takovým zdánlivě naprosto logickým, rozumným postojům vzdorovat. 

„A přesně o to zřejmě také jde vůdcům islámských teroristů, kteří vymýšlejí taktiku sebevražedného džihádu. Vydávají se za muslimy (žádný skutečný muslim ovšem nemůže najet náklaďákem do lidí, žádný skutečný muslim nemůže vraždit souvěrce při ramadánu), ale jejich cílem je postavit proti sobě nejen ve Francii muslimy a nemuslimy. Přistěhovalce a původní domácí obyvatele,“ všímá si Fendrych s tím, že cílem je budit hrůzu, nejistotu a pěstovat nenávist. 

„Měli bychom si to stále opakovat, znovu a znovu si to uvědomovat. Jakmile přistoupíme na obecně pěstovanou nenávist, naplňujeme plány teroristů, vůdců Islámského státu, přesně o to jim jde. Chtějí zničit podstatu naší kultury a zároveň si přejí zotročit vyznavače islámu v muslimských zemích. Vyvolat v nich děs a následnou otrockou poslušnost,“ myslí si Fendrych. A právě proto by měl západní svět spolupracovat.

„Jenomže to se neděje. Teroristům jejich taktika vychází. Unie se čím dál víc rozkližuje, setrvačně pokračuje ve své poněkud absurdní, sebevražedné úředničině, místo aby se semkla, aby čelila teroru nejen policejně a zpravodajsky, ale především pěstováním, budováním pocitu sounáležitosti, vzájemnosti,“ dodává. A všímá si například reakce Bruselu na Brexit či nové závazné nařízení o sekačkách na trávu. „Jak moc smějí a nesmějí smrdět, znečišťovat. Ta úřední setrvačnost tváří v tvář zániku Unie je vskutku fascinující, těžko uvěřitelná eurorealita,“ podotkl.

Dle jeho názoru však na současný stav nelze odpovědět další regulací. „Reakce měla být jiná: Vykašlat se na tyhle drobnosti, pro lidi ‚nesmysly‘, a soustředit se na spojování, na hledání společného a na společnou obranu. Útok v Nice přece není pouze útokem na Francii, ale na celou Evropskou unii a západní civilizaci. Tak to by asi měly sekačky pár let či desetiletí počkat,“ uzavřel Fendrych.