Tématem zasedání bude zejména vyhodnocení stavu plnění úkolů v prioritních oblastech. Oficiální ceremonie se uskuteční u Národního památníku na Vítkově, odpoledne sdělí ministři svá stanoviska na tiskové konferenci v Jízdárně Pražského hradu.

Mezi české priority patří podle ministerstva obrany strategická revize obranné spolupráce V4, dokončení společného akvizičního projektu v oblasti pořizování vojenského materiálu nebo vojenské doporučení ke koncepčním změnám ve výstavbě bojového uskupení V4 EU BG.

Bojové uskupení EU je vojenskou jednotkou, kterou má k dispozici vedení EU. Na vytvoření takzvané EU Battlegroup se vždy dohodne několik evropských států. Jednotlivá uskupení se střídají v pohotovosti po šesti měsících a EU je může v případě potřeby nasadit kdekoli do 6000 kilometrů od Bruselu. Tento formát evropské obrany existuje od roku 2007.

Diskusi ministři povedou i o příspěvku V4 k současným iniciativám Severoatlantické aliance (NATO) a EU. V závěru jednání pak podepíšou novou dlouhodobou vizi států V4 k obranné spolupráci a schválí společné komuniké.

Loni ČR do bojového uskupení vyčlenila zhruba 600 vojáků, celkově jich V4 EU BG čítala přes 3000. Předloni na podzim se ministři obrany Visegrádu dohodli na sestavení další „battlegroup“ k prvnímu pololetí roku 2023.

Premiér Andrej Babiš (ANO) si nedávno po jednání s předsedy vlád zemí V4 pochvaloval spolupráci uvnitř uskupení, užitečnost podle něj ukázalo i při koronavirové krizi. Ocenil také, že při ročním českém vedení se podařilo zorganizovat i summit se státy západního Balkánu, se zeměmi přátel koheze v rámci EU, ale i lednové setkání s rakouským kancléřem Sebastianem Kurzem a zhruba před měsícem přes video i jednání s německou kancléřkou Angelou Merkelovou.