Ačkoli by se z ekonomického hlediska mohlo zdát, že Česko je v podstatě sedmnáctou německou spolkovou zemí, ze společenského hlediska už to zdaleka tak nevypadá. Němci čelí uprchlické krizi. Země se zdá být prakticky na pokraji sil, ale z úst německé kancléřky Merkelové (CDU/CSU) či vicekancléře Gabriela (SPD) neslyšíte, že je třeba uprchlíky odrazovat od příchodu do země, a to i silou.

Naproti tomu Česko nečelí uprchlické krizi. Nemůže se nám to tak jevit ani ve chvíli, kdy zapojíme nejbláznivější stránky své fantazie. Od českých politiků v čele s prezidentem Zemanem ale slyšíme slova o tom, že uprchlíci používají děti jako živý štít, většina je jen ekonomickými běženci a ti, kteří nejsou, budou pravděpodobně teroristé.

Zeman si říká o výzvu k rezignaci

Autorka se při popisu situace v Česku odvolává na německé odborníky. „Zeman, který vždy rád vydával resentimenty a nadávky za blízké lidu, je v početné špatné společnosti,“ upozorňuje Volker Weichsel, politolog a redaktor německého časopisu Osteuropa. Český prezident se podle politologa snaží dokázat, že se nenechá Německem utlačovat, i když ho nikdo neutlačuje. „Řekl bych, že se Zeman především pokusil profilovat proti politickému mainstreamu jako v principu jediný skutečný mluvčí národa a inscenovat sepětí s určitou ,mlčící většinou‘. To navíc v tradici akce, která se ve svém jádru obrací proti zahraniční nadvládě,“ doplňuje Kai-Olaf Lang, analytik německé Nadace pro vědu a politiku (SWP).

Zeman, a spolu s ním i další čeští politici, se přitom často odvolávají na "zlý Brusel" či v případě uprchlíků na "zlý Berlín", aniž by lidem řekli, že Česko je dobrovolně součástí EU a podpisem Lisabonské smlouvy se Česko zavázalo respektovat mechanismy v této smlouvě obsažené. Jedním z těchto principů je také konstrukt většinového hlasování, které čeští občané znají i z vlastní národní úrovně. Působí proto zvláštně, když se proti němu na úrovni EU vymezují.   

Celý článek naleznete zde

„Tím, že stál na pódiu s člověkem, který chce muslimy rozemlít na masokostní moučku, nejraději by strhl mešity a zakázal islám, Zeman jednoznačně překročil hranici,“ doplňuje Daniel Kortschak z digitální redakce deníku Frankfurter Rundschau. „Ve většině zemí by pravděpodobně zazněly zřetelné požadavky na prezidentovu demisi. Neumím si představit, že by rakouský nebo německý prezident podobné vystoupení politicky přežil,“ dodává.

Novinářka Zuzana Lizcová k tomu s povzdechem podotýká, že výzvy k prezidentovu odstoupení sice v České republice zazněly, ale zazněly až příliš slabě. Část národa s prezidentem souhlasí a část národa dodává,. že se Zeman chová občas potrhle, případně že za to může jeho záliba v alkoholu. Ale takovéto omlouvání Miloše Zemana není na místě, míní novinářka.

Podle ústavy je prezident nejvyšším představitelem státu a když své názory pronáší např. v den významného výročí, tak část světa, která hledí i na Česko, to většinou chápe jako vyjádření vůle většiny národa. Takto se věci mají ve vyspělém světě. Nesmíme také zapomínat, že prezidenta sice poněkud nesměle odsoudil premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD), ale vicepremiér jeho vlády Andrej Babiš (ANO) hlavu státu naopak jasně podpořil. A kdo se v tom pak má vyznat při pohledu zvenčí?