Hřib svůj polský protějšek podpořil skrze videozdravici, na níž mu v češtině i v polštině vzkazuje, že mu drží palce. 

Podle pražského primátora v Polsku „nastal čas na změnu“. Trzaskowský tak od něho má mít plnou podporu, jelikož prý sdílí „podobný pohled na svět“.

„To nás také vedlo minulý rok s Rafalem Trzaskowskim a kolegy z Budapešti a Bratislavy k podepsání Paktu svobodných měst, v rámci kterého jsme se mimo jiné přihlásili k hodnotám demokracie a humanismu a vymezili se proti populismu,“ připojil primátor.

Doplnil i historickou vsuvku o městských státech a tužbu ke společenským změnám: „Demokracie se zrodila v antických polis, městských státech. Města jsou prostorem, kde se i dnes skutečně řeší problémy občanů bez velkých odosobněných ideologií z celostátní politiky. Věřím, že je tento přístup příslibem pro změnu i na úrovni celé společnosti.“

Zpětně je zjevné, že se tužba Hřibovi nesplnila. Duda totiž podle oficiálních výsledků v nedělním druhém kole prezidentských voleb získal 10 440 648 hlasů, čímž s 51,03 % hlasů porazil Trzaskowského s jeho 10 018 263 hlasy. Ve druhém kole hlasovalo 68,18 procenta z téměř 30 milionů voličů.

V prvním kole jej Duda taktéž porazil. Rozdíl byl navíc mnohem markantnější. Duda zvítězil se ziskem 43,5 procenta hlasů, což představovalo 8,45 milionu voličů. Trzaskowski získal 30,46 procenta hlasů od 5,9 milionu voličů.

Na video reagovali někteří komentující s poukazem, že by byli radši, kdyby Hřib spíše řešil problémy na komunální úrovni. Padl například dotaz: „Co je nám po Polsku?“ Na ten Hřib reagoval se slovy, že jde o jednoho z našich 4 sousedů, a je to jeden ze států V4. „Takže dost, protože spolu utváříme středoevropský prostor, jsme formováni blízkou kulturou, dějinami, geopolitickým ukotvením. Nejsme na světě jen ostrovem sami pro sebe,“ popsal.

Další lidé mu vyčetli, že to, co oceňuje na Trzaskowském, sám neplní. „No, že zrovna vy mluvíte o tom, že se ve městech řeší problémy občanů a ne odosobněná ideologie. Od pádu komunismu do vedení města nikdo ideologii netahal jako vy a o řešení problémů občanů taktně pomlčím. À propos v tom svém statusu taky řešíte ideologii,“ vyčetl mu uživatel Aleš Sezamský.

Hřib je pro své časté řešení zahraniční politiky znám. Několikrát se ve své funkci pouštěl do Číny, až spory mezi Pekingem a Prahou skončily partnerství mezi oběma městy. „Nespolehlivý a riskantní partner,“ označil později Čínu Hřib v německém nedělníku Welt am Sonntag. Za krachem sesterské smlouvy s Pekingem mělo stát i četné vyjadřování podpory nezávislosti Tchaj-wanu či Tibetu, což Čína trpěla s velkou nelibostí.

Naopak Hřib se netajil svým zájmem o podporu Tibetu, což vyjádřil vyvěšením vlajky země i setkáním s předsedou tibetské exilové vlády Lozangem Sanggjäem.

Partnerství s Pekingem se po absolutním ztroskotání vztahů obou měst po pekingském lpění na bodu podpory politiky jedné Číny rozhodl Hřib nahradit sesterskou smlouvou s tchajwanskou metropolí Tchaj-pej. Podle Hřiba obě města pojí demokratické hodnoty, úcta k základním lidským právům i aspirace na nejlepší IT města ve svém regionu a kulturní spolupráce.