„Dohodli jsme se na vzájemné koexistenci, vzájemné spolupráci těch dvou památných míst. Je to ke shodě obou stran a s tím teď půjdeme na magistrát, aby se uzavřely smlouvy mezi námi a magistrátem a mezi církví a magistrátem,“ řekl Knížek. Uzavřelo se tak tříměsíční období po skončení minulé nájemní smlouvy, v níž zaznívaly i názory, že by správa krypty mohla být v jiném režimu než dosud.

„Mám z toho velkou radost. Převezmeme i dosavadní zaměstnance církve, kteří pracují jako kustodi, a bude to pokračovat dál,“ uvedl. Po červencovém rozhodnutí církve zůstane nadále podle Knížka do památníku volný vstup.

„Zahájená spolupráce všech tří subjektů navíc umožní nejen rozšíření návštěvnických prohlídek kombinujících kryptu i interiéry chrámu, ale především zintenzivnění a zkvalitnění výukových programů určených pro všechny stupně škol. Jedná se o tu nejmenší splátku dluhu vůči hrdinství našich parašutistů i jejich spolupracovníků z řad domácího odboje a české pravoslavné církve,“ řekl Knížek.

Krypta má statut válečného hrobu

Podoba památníku je dílem odborníků z VHÚ. Protože v kryptě sedm parašutistů včetně Jozefa Gabčíka a Jana Kubiše padlo, má pro vojenské historiky také statut válečného hrobu. Pravoslavná církev má kostel včetně krypty v pronájmu od první republiky. Úkryt parašutistům v něm po atentátu na říšského protektora a vyhlášeném stanném právu poskytl pravoslavný biskup Gorazd.

Památník hrdinů heydrichiády v kostele církev vybudovala v roce 1995. Krypta, v níž je památník, je pro pravoslavné věřící posvátným místem a stejně jako historikové považují kryptu za symbolický hrob parašutistů. Expozice byla instalována ve spolupráci s VHÚ a v roce 2010 obnovena.