„Celá evidence tržeb je především politické gesto, které má Babišovi přihrát hlasy těch, kteří nikdy nepodnikali a mají pocit, že všichni, kdo podnikají, kradou. Babiš se představil jako někdo, kdo je proti dosavadnímu politickému Matrixu, takže v očích mnohých lidí, ať nyní činí, co činí, činí dobře, a to až na věky. Těžko vysvětlovat rizika, když je značná část lidí přesvědčena, že to Babiš všechno myslí dobře,“ shrnul svá slova Honzejk.
A s tím právě souvisí asociace pionýrského tábora. „Když je vedoucí celou dobu přísný, nekompromisní a na samém konci umožní volnější režim, všechny děti jsou nakonec spokojené. Mají pocit, že to bylo celé vlastně skvělé a vedoucí je fajn tolerantní chlapík, se kterým by za rok jely zase. Rozhodně si ho nepamatují jako despotu. V sociální psychologii je to popsáno jako efekt posledního dojmu, spočívající v tom, že celkové hodnocení akce je odvozeno od toho, co se odehrálo jako poslední,“ zmínil Honzejk. Poukazuje tak na to, že Babiš byl do této chvíle nekompromisní, co se týče elektronické evidence tržeb a nyní povolil.
Původní text ZDE.
„Zdálo by se, že to voliči − jakožto dospělí lidé − nutně musejí vyhodnotit jako zmatkaření a nekompetenci. Ale kdepak. Voliči budou ve skutečnosti reagovat podobně jako děti na pionýrském táboře. Ocení, že Babiš na poslední chvíli zákon zmírnil. Skutečné vyhodnocení nebude znít: ‚Andrej Zmatkař − nevolit‘, nýbrž ‚Andrej Milosrdný − volit‘,“ zmínil.
Smysl nynějšího marginálního odpustku není podle Honzejka v tom, že by Babišovi došlo, že evidence v některých případech opravdu nemá smysl, ale v tom, že uleví potenciálně špatnému svědomí nepodnikající většiny. „Je to politický majstrštyk. Nebyl by ovšem možný bez jakéhosi základního nastavení. Díky němu lidé Babišovi nejenže odpustí více než komukoliv jinému, ale dokonce i to, co by u jiných hodnotili jako průšvih, u Babiše vyhodnocují kladně,“ podotýká Honzejk. Babišův politický úspěch podle něj stojí na dovedné práci s efektem prvního a posledního dojmu.
Závěrem pak Honzejk připomíná starší komunistické heslo „Jiní o lidech, my s lidmi“. „To proto, aby ti, kterým je nyní tak Babišem podkuřováno, mohli zauvažovat, v čem je to dnes vlastně jiné. Jestli i tentokrát nejsou jen prostředkem na cestě k něčí moci. Zda opět neplatí staré české úsloví ‚Když ptáčka lapají, pěkně mu zpívají‘. Nebo jinak: Zda touhy lidí nemají být jen palivem pro politickou raketu, do které se stejně nakonec nevejdou a budou nakonec mít co dělat, aby uhnuli před žárem jejích motorů,“ zmiňuje Honzejk. Podle něj rozhodne to, zda jsme již dospělí, nebo zda se chceme vrátit na pionýrský tábor.
„Tedy jestli chceme demokratické politiky, nebo spíš vedoucího, který je přísný, nakukuje nám do stanů, ale vždycky zahlásí, kdy máme jít na oběd, přičemž na talíři vždycky něco je. Vedoucího, který, když je spokojený, nám občas dá lízátko − ten nejsladší z bonusů podřízení se,“ uzavřel.
Tento článek je uzamčen
Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: vef
